Výsledkem spolupráce banky a kraje má být vznik portfolia projektů, které budou financovatelné jak z pohledu banky, tak z pohledu soukromých investorů. „Je předpoklad, že některé projekty bude možné financovat přímo Národním rozvojovým fondem, další pak prostřednictvím tradičních produktů naší banky,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB, a dodává: „K samotnému financování můžeme pak použít například prostředky Evropské investiční banky, které máme od konce července tohoto roku k dispozici a díky kterým můžeme financovat projekty veřejných subjektů, tzn. krajů a měst.“

Spolupráce s krajem může být z mnoha hledisek inspirativní pro ostatní kraje nebo města mimo jiné i z pohledu realizace projektů veřejné infrastruktury formou PPP. Problematikou, kterou řeší v Ústeckém kraji, se totiž zabývají i ostatní municipality a často realizaci projektů odkládají kvůli nedostatku finančních zdrojů. Základní myšlenkou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy partneři sdílejí užitky a rizika plynoucí ze zprostředkování veřejné infrastruktury a veřejných služeb.

Národní rozvojová banka disponuje specializovaným poradenským týmem pro oblast financování infrastruktury, který dokáže projekty identifikovat a nastavit tak, aby co nejméně zatěžovaly veřejné rozpočty a přitom nedocházelo k odkládání jejich realizace až na dobu, kdy peněz ve veřejných rozpočtech bude dostatečné množství.

Do financování projektů kraje se počítá i se zapojením Národního rozvojového fondu, dceřinou společností banky, který byl založen za účelem rozvoje infrastruktury v ČR. Jeho úkolem je v první fázi pomoci veřejným subjektům připravit infrastrukturní projekty tak, aby byly atraktivní pro soukromé investory, v další fázi pak usnadnit a zlevnit jejich realizaci.

Článek NRB navázala spolupráci s Ústeckým krajem v oblasti realizace infrastrukturních projektů se nejdříve objevil na NRB.

Nové vlaky pro vnitrostátní i mezinárodní dálkové trasy by se staly majetkem právě nově založené společnosti. V ní by měl každý z partnerů padesátiprocentní podíl a vozidla by společně provozovali po dobu dvanácti let.

„Vše jsme samozřejmě důkladně propočítali a tento způsob financování je vhodnější než například leasing. NRB je pro nás vhodný partner hned z několika důvodů. Má široké know-how, zkušenosti s moderními způsoby financování, jako jsou třeba PPP projekty, a zároveň půjde o stabilní spojení dvou subjektů, kterým z podstaty jde o naplnění cíle investovat smysluplně. Společná investice do rozvoje kvality železniční dopravy přinese snížení emisní stopy a motivuje lidi přejít ze silnic na koleje,“ doplňuje ředitel Odboru controllingu a treasury Českých drah Michael Kralert.

„Ambicí NRB je pomáhat udržitelnému ekonomickému a sociálnímu rozvoji České republiky prostřednictvím návratných investic do veřejné infrastruktury. Jednou z významných oblastí jsou i investice do železniční dopravy. S Českými drahami proto jednáme o projektovém financování, jehož předmětem je nákup nových vlaků. Velmi mne těší, že jsme našli společnou cestu, jak tento 13miliardový projekt zafinancovat,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva Národní rozvojové banky, a dodává: „Předpokládáme, že na financování nákupu nových vlaků se bude podílet nejenom samotná banka, ale i Národní rozvojový fond, naše dceřiná společnost. Díky tomu se do financování zapojí i prostředky soukromých investorů. Financování rozvoje infrastruktury v kooperaci veřejného a soukromého sektoru představuje jednu z klíčových cest, jak s omezeným rozpočtem neodkládat, ale realizovat infrastrukturní projekty, které jsou nezbytné pro další rozvoj České republiky. Železniční přeprava se díky novým vlakům posune zase o kus dál nejen na území ČR, ale také na mezinárodních trasách do Německa, Rakouska a Maďarska.“

Celkem 180 vozů tvořících 20 devítivozových souprav s kapacitou 555 míst k sezení a nejvyšší provozní rychlostí až 230 km/h vyrábí konsorcium Škoda Transportation a Siemens Mobility. S jejich nasazením ČD počítají postupně v letech 2024 a 2026 na linkách z Prahy přes Ústí nad Labem do Hamburku či přes Brno do Budapešti a Vídně.

Článek ČD chtějí realizovat financování supermoderních dálkových vlaků se strategickým partnerem se nejdříve objevil na NRB.

„Za třicet let jsme poskytli úvěry a záruky přibližně 73 tisícům klientů, které jsme podpořili téměř půl bilionem korun. Výrazně jsme tím přispěli k ekonomickému i sociálnímu rozvoji celé země. Považujeme za naprosto logické, že na tuto bezesporu úspěšnou éru navazujeme a své služby a znalosti rozšiřujeme a ve větší míře je nabízíme také veřejnému sektoru,“ říká Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB, a dodává: „Novým i stávajícím klientům nabídneme celou paletu produktů včetně kapitálových vstupů nebo poradenství v oblasti energetických úspor či rozvoje veřejné infrastruktury se zapojením soukromých zdrojů.“

Národní rozvojová investiční (NRI) podporuje nadějné společnosti pomocí kapitálových vstupů. První takovou firmou je výrobce civilních a vojenských bezpilotních letounů Primoco UAV, který i díky NRI rozšíří své výrobní kapacity a zmodernizuje letiště v Písku. „Chceme-li dlouhodobě a systematicky podporovat české firmy při expanzi na tuzemském i zahraničním trhu, musíme jim umět nabídnout širokou a variabilní škálu podpory. Právě financování investic skrze nákup podílů v nadějných a rychle rostoucích firmách je ve vyspělých západních ekonomikách stále populárnější. Jsem velmi ráda, že ho díky NRI nabízíme i českým firmám,“ říká vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová.

Investice do veřejné infrastruktury
Národní rozvojový fond SICAV (NRF) spravuje prostředky soukromých investorů, především bank a dalších finančních institucí a investuje je do podpory veřejné infrastruktury. Může jít například o silnice, železniční projekty, nemocnice, domovy pro seniory, univerzitní kampusy nebo dostupné bydlení. Do NRF se zapojily již 4 banky, které přislíbily investici 7 miliard korun. NRF, který vznikl na začátku tohoto roku, již jedná s celou řadou potenciálních klientů. Mezi ty patří například statutární město Brno, kterému pomůže s financováním výstavby víceúčelové sportovní haly, a České dráhy, jimž plánuje poskytnout financování na nákup nových vlaků.

„Větší zaměření skupiny NRB na infrastrukturní oblast je skvělou zprávou pro další rozvoj regionů, měst a obcí. První rozjednané projekty ukazují, že jsme otevřeli cestu k úplně novým finančním zdrojům a zároveň projekty zatraktivnili pro tradiční financující instituce,“ říká ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová a dodává: „Věřím, že nové způsoby financování a poradenství při přípravě projektů usnadní další rozvoj České republiky“.

NRB v červenci podepsala smlouvu o spolupráci s EIB, díky které bude moci podpořit veřejné infrastrukturní projekty v minimálním objemu 5 miliard korun. Zajistila tak financování pro další projekty například z Moravskoslezského kraje, Pardubic, Správy železnic či společnosti ČEZ ESCO.

Článek ČMZRB se mění na Národní rozvojovou banku se nejdříve objevil na NRB.

Finanční zdroje EIB, které bude mít ČMZRB k dispozici, budou určeny nejen k výstavbě a modernizaci klíčové veřejné infrastruktury v ČR (včetně sociálních, kulturních a administrativních budov), ale též pro zlepšení environmentálních parametrů, resp. energetické efektivnosti veřejných budov, včetně zlepšení dopravní a zdravotnické infrastruktury.

Lilyana Pavlova, viceprezidentka EIB, která má na starosti operace v České republice, uvedla: „Pokračující udržitelný regionální rozvoj a kvalitní infrastruktura na krajské a regionální úrovni jsou klíčové pro zlepšení kvality života a podnikání našich občanů. Evropská investiční banka velmi ráda podpoří ČMZRB a poskytne financování jejího programu regionálního rozvoje, jelikož počítáme s následnými pozitivními dopady na lepší dopravní situaci, vyšší kvalitu komunálních služeb včetně zotavení ekonomiky z následků pandemie COVID-19. Jsme velmi vděčni za dobrou spolupráci s ČMZRB a za možnost přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji České republiky.“

Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky k tomu dodává: „Současná poměrně turbulentní doba nám ukazuje, že stabilní a dlouhodobá podpora českých regionů napříč celou republikou je stále důležitější. Nově podepsaný úvěr EIB je vynikajícím příkladem realizace společného úsilí, vzešlého z již identifikovaných regionálních potřeb a efektivně přetaveného v konkrétní podpůrná opatření. Jsem potěšen příležitostí napomoci překonávání barier v rozvoji české infrastruktury o to víc, že se jedná o spolupráci s naším dlouhodobým a partnerem, kterým je skupina Evropské investiční banky.“

Článek ČMZRB investuje 5 mld. Kč do rozvoje veřejné infrastruktury ČR se nejdříve objevil na NRB.

Město nestaví jen samotnou halu, ale revitalizuje i část svého území poblíž centra. V blízkém okolí arény budou nové páteřní a další místní komunikace, chodníky a přístřešky MHD. Celkově by také mělo vzniknout až 1300 parkovacích míst. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic se připravuje výstavba velkého městského okruhu v úseku Bauerova a Dopravní podnik města Brna pokračuje v rozšiřování a modernizaci smyčky Lipová a v projektu lanovky ke kampusu. Veletrhy Brno začínají v souvislosti s výstavbou haly a nového dopravního řešení v západní části areálu realizovat soubor staveb, mezi něž patří i tři nové vstupní brány.

Vizualizace multifunkční haly

Město průběžně také řeší financování výstavby haly, jež vyjde přibližně na 3,3 miliardy korun. Vedení města si plánuje vzít více než dvou miliardový úvěr. Respektive část si půjčí přímo město Brno, část městská společnost Arena Brno, která kvůli stavbě haly vznikla, a část Brněnské komunikace, jež mají na starost výstavbu parkoviště. „Už tři čtvrtě roku jednáme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a Národním rozvojových fondem o vhodném modelu financování,“ prozrazuje Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

„Naše skupina se chce ve větší míře zaměřit na financování rozvoje infrastruktury. Multifunkční hala v Brně si klade za cíl zatraktivnit jihomoravskou metropoli, zpřístupnit sportovní a kulturní vyžití nejen svým občanům, ale také obyvatelům přilehlých regionů včetně Slovenska či Rakouska, a zároveň investovat do vybudování související infrastruktury. Intenzivně proto s městem jednáme o vhodném modelu financování, do něhož by se zapojila nejen banka, ale i Národní rozvojový fond a prostřednictvím něho i soukromí investoři,“ přibližuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB a dodává: „Multifunkční hala v Brně by tak mohla být jedním z prvních projektů, jež bude Národní rozvojový fond financovat.“

S financováním městu pomůže také Jihomoravský kraj a Národní sportovní agentura. „Minulý týden jsme měli společné jednání členů rady města a kraje, kde jsem potvrdil náš záměr podpořit přípravu a realizaci tohoto nadregionálního projektu částkou ve výši minimálně 200 milionů korun. Brno i jižní Morava objekt s odpovídající kapacitou, technickým zázemím a dopravním napojením určitě potřebuje a využije – nejen pro sport, ale i pro kulturu,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

„Financování výstavby haly bude vícezdrojové, měla by se na něm podílet také Národní sportovní agentura. Jedním z důležitých dokumentů, které budeme přikládat k žádosti o dotaci, jakmile bude vypsán vhodný titul, musí být memorandum, kde bude spoluúčast kraje deklarována. Novému šéfovi Národní sportovní agentury, panu Neusserovi, jsme arénu, ale i další plánovaný rozvoj naší sportovní infrastruktury představili nedávno při jeho návštěvě Brna,“ sdělil radní města Brna Petr Kratochvíl, který má za vedení města spolu s primátorkou celý strategický projekt na starosti.

Multifunkční halu u brněnského výstaviště projektuje sdružení firem A PLUS, a. s., a Arch.Design, s. r. o. Zastavěná plocha objektu bude 16 698 m2, obestavěný prostor pak 475 000 m3. Na realizaci samotné výstavby arény a souvisejících investičních akcí se podílejí městské společnosti Brněnské komunikace, a. s., Veletrhy Brno, a. s., Dopravní podnik města Brna, a. s., Arena Brno, a. s. a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Bližší informace o projektu najdete zde.

Článek Brno postaví multifunkční halu, s financováním by mohla pomoct i skupina ČMZRB se nejdříve objevil na NRB.

„Naším hlavním úkolem bude identifikace vhodných projektů, které by mohly být financovány jinak než formou dotace,” nastiňuje průběh spolupráce generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a dodává: „Hlavním úkolem je zavedení nových forem smluvních vztahů vedoucích k dlouhodobé odpovědnosti zhotovitelů za kvalitu, úspora veřejných rozpočtů a zapojení soukromých finančních prostředků do výstavby a údržby.”

Skupina ČMZRB následně vyhodnotí, pro jakou formu financování jsou projekty vhodné a navrhne optimální způsob financování, například formou PPP, juniorního financování nebo jinou vhodnou formou odpovídající danému projektu.

„Pilotním projektem bude propojení letiště s centrem Prahy železnicí, kdy naše banka bude posuzovat možnost financování formou PPP. Do budoucna je naším cílem se zaměřit na projekty financování infrastruktury pro vysokorychlostní železnice,” popisuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

Cílem spolupráce je pomoci tomuto veřejnému zadavateli s úvodní fází přípravy a realizace projektů, u kterých se počítá s využitím mimorozpočtového financování. ČMZRB bude zároveň poskytovat poradenství při výběru poradců pro realizaci vhodných projektů.

Článek ČMZRB a Správa železnic spolupracují na propojení letiště s centrem Prahy se nejdříve objevil na NRB.

Martin Bartyzal

Lenka Zíb Novotná je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Působila na odborných a posléze manažerských pozicích na kapitálovém trhu. Většinu svého profesního života byla spojena se skupinou ČSOB. Od roku 2008 do roku 2019 byla rovněž předsedkyní Legislativní sekce Asociace pro kapitálový trh. V lednu 2020 se stala členem projektového týmu v rámci ČMZRB, jehož hlavním úkolem bylo zřídit Národní rozvojový fond. Ve fondu odpovídá za oblast kontrolních funkcí a administrace. V současné době je také členkou představenstva ČMZRB investiční.

Lenka Zíb Novotná

Jan Barta vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy univerzity a a také postgraduálně finance a bankovnictví na Southwestern Graduate School of Banking v americkém Dallasu. Po studiích působil od roku 1993 23 let ve skupině ČSOB, a to na různých manažerských pozicích. Mj. byl členem vrcholného vedení společnosti ČSOB Asset Management, též jako předseda představenstva mezi lety 2012-2015. Podílel se jako jedna ze zakládajících osob na vzniku Asociace pro kapitálový trh, kde byl vedoucím sekce kolektivního investování. Od roku 2019 působí také jako člen představenstva ČMZRB investiční. V říjnu 2019 se stal vedoucím projektového týmu v rámci ČMZRB, jehož hlavním úkolem bylo zřídit Národní rozvojový fond. Ve fondu odpovídá za oblast financí, řízení rizik a vztahů s investory.

Jan Barta

Národní rozvojový fond získal v listopadu 2020 licenci České národní banky a vznikl k 1. únoru 2021 za účelem podpory veřejných i soukromých infrastrukturních projektů. Fond je dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jeho poradním orgánem je Národní investiční rada (NIR), která je složena ze zástupců investorů, jimiž jsou Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a Unicredit Bank, tak státu. Předsedou NIRu byl zvolen Pavel Kysilka a jeho další členové jsou: Daniel Heler, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas. Členy dozorčí rady fondu jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl.

Článek Martin Bartyzal povede Národní rozvojový fond se nejdříve objevil na NRB.

„Pavel Kysilka má mnoholeté zkušenosti z oblasti vrcholného bankovního managementu. Působil například jako viceguvernér České národní banky, generální ředitel České spořitelny, stál u zrodu naší banky a v současné době je členem naší dozorčí rady. Pevně věřím, že se společnými silami podaří vybrat a následně profinancovat projekty, které na jedné strany budou přínosné pro rozvoj naší země a na straně druhé motivují další investory k podílení se na financování infrastruktury České republiky,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, která je mateřskou společností NRF.

„Na prvním zasedání NIRu jsme kromě formálních záležitostí řešili i několik předložených projektů, do kterých by fond mohl investovat. Jednalo se například o projekty z oblasti dopravní infrastruktury, sociální oblasti, nebo také z oblasti sportu a kultury. Přestože v současné době nemohu říct bližší informace, očekávám, že k prvním investicím fondu by mohlo dojít již v horizontu několika měsíců,“ uvádí Pavel Kysilka.

Národní rozvojový fond SICAV získal v listopadu 2020 licenci České národní banky a vznikl k 1. únoru 2021 za účelem podpory veřejných i soukromých infrastrukturních projektů. Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun. Národní rozvojový fond je dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Článek Pavel Kysilka zvolen předsedou Národní investiční rady se nejdříve objevil na NRB.

„ČMZRB jako národní rozvojová banka České republiky, jejíž dceřinou společností je Národní rozvojový fond, tak rozšiřuje své pole působnosti o oblast infrastrukturních projektů. Tyto projekty, které jsou realizovány ve veřejném zájmu, financuje a zároveň poradensky pomáhá zadavatelům s jejich vznikem. To zahrnuje zejména posouzení finanční proveditelnosti, volbu finanční struktury vhodných zdrojů financování i pomoc s procesem přípravy a realizace,“ přibližuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Vedle přípravy tohoto projektu skupina ČMZRB také posuzuje infrastrukturní projekty města Pardubice a Moravskoslezského kraje, s nimiž v uplynulých dvou měsících uzavřela memoranda o spolupráci.

Článek Skupina ČMZRB pomáhá s přípravou dálnice D35 se nejdříve objevil na NRB.

ČMZRB se dlouhodobě věnuje podpoře podnikatelského sektoru a plánuje významně rozšířit rozsah svých aktivit i v oblasti financování veřejné infrastruktury. „Od spolupráce s ČMZRB si slibujeme pomoc při financování rozvojových investičních aktivit veřejných i soukromých subjektů našeho regionu, a to jak prostřednictvím standardních finančních nástrojů, tak i vývojem nových programů, které budou reagovat na specifické potřeby našeho kraje. Jednou z možností je také využití fungujícího Programu Jessica,“ upřesnil náměstek hejtmana pro finance a investice Jaroslav Kania.

Výsledkem spolupráce mezi skupinou ČMZRB a Moravskoslezským krajem bude v první fázi vytipování vhodných projektů, ve druhé pak jejich samotné financování. „S ohledem na potřeby kraje očekáváme, že klíčovou roli při financování investic bude sehrávat Mechanismus pro spravedlivou transformaci, jež je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu a má pomoci regionům s přechodem na čistou ekonomiku. Naše banka se spolu s Národním rozvojovým fondem na realizaci těchto investic může podílet jak formou úvěrů či záruk na krajské spolufinancování dotačních projektů, tak na bankovní financování návratných investic v rámci evropského investičního programu Invest EU,“ přiblížil možnosti financování předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci vznikl na popud Evropské komise s cílem řešit sociální a hospodářské důsledky dosažení klimaticky neutrální Evropy pro uhelné regiony.

Bližší informace na: https://www.msk.cz/cs/temata/cestovni_ruch/spravedliva-transformace-kraje-2617/

Článek ČMZRB podpoří transformační projekty Moravskoslezského kraje se nejdříve objevil na NRB.

Martin Charvát, primátor města Pardubice, spolu s Jiřím Jiráskem, předsedou představenstva a generálním ředitelem ČMZRB.

Výsledkem spolupráce mezi skupinou ČMZRB a městem Pardubice má být v první řadě portfolio projektů, které bude moci město nabídnout potencionálním investorům a partnerům, a v druhé řadě samotné financování. „Předpokládáme, že některé projekty bude možné financovat za využití Národního rozvojového fondu, který před několika týdny získal licenci ČNB, další pak prostřednictvím tradičních produktů banky,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB, a dodává: „Spolupráce s Pardubicemi by zároveň mohla inspirovat další města k realizaci projektů formou PPP. Problematikou, kterou řeší ve východočeské metropoli, se totiž zabývají i ostatní municipality a často realizaci projektů odkládají kvůli chybějícím finančním prostředkům. Nicméně pokud projekt dokáže vygenerovat cash flow, zapojit do financování soukromé zdroje jednoznačně dává smysl. Ostatně v zahraničí jsou infrastrukturní projekty financovány formou PPP běžně.“

Základní myšlenkou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy partneři sdílejí užitky a rizika plynoucí ze zprostředkování veřejné infrastruktury a veřejných služeb. Za účelem rozvoje infrastruktury v ČR byl založen Národní rozvojový fond, jenž je dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jeho úkolem je v první fázi pomoci veřejným subjektům připravit infrastrukturní projekty tak, aby byly atraktivní pro soukromé investory, v další fázi pak usnadnit a zlevnit jejich realizaci.

Článek Skupina ČMZRB uzavřela spolupráci s městem Pardubice se nejdříve objevil na NRB.

Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun.

NRF vznikl na podporu veřejných i soukromých infrastrukturálních projektů. Může jít například o silnice, železniční projekty, nemocnice, domovy pro seniory, univerzitní kampusy nebo třeba projekty dostupného bydlení. „Představenstvo NRF ve spolupráci s investory již začalo vyhodnocovat první projekty, které by bylo vhodné financovat prostřednictvím NRF,“ přibližuje Jiří Jirásek, předseda představenstva ČMZRB, a dodává: „Jejich dotažení a následná realizace ale samozřejmě nějakou dobu potrvá. Klíčové je ale to, že jsme spolu se soukromými bankami vytvořili institucionální rámec prostředí, ve kterém bude možné podobné projekty financovat.“

Příprava NRF byla odstartována podpisem Memoranda mezi vládou a čtyřmi bankami v září loňského roku. „Udělení licence Českou národní bankou je završením náročné institucionální přípravy tohoto perspektivního nástroje financování. Nyní se již můžeme plně soustředit na to, proč byl NRF založen: aby umožnil spolupráci veřejného a soukromého sektoru na financování strategických projektů v oblastech, jako jsou digitalizace, vzdělávání nebo dopravní infrastruktura, a které Českou republiku a společnost připraví na budoucnost. Nástroj je k dispozici, a my jako spolu signatáři Memoranda jsme připraveni začít okamžitě posuzovat kvalitně připravené žádosti o investice, které jistě přilákají i další investory,“ říká Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace a generální ředitel České Spořitelny.

Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu je složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Poradním orgánem NRF je pak Národní investiční rada zastupující jak investory, tak stát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů. Předsedou Národní investiční rady je Pavel Kysilka a členové pak Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.st. Nástroj je k dispozici, a my jako spolu signatáři Memoranda jsme připraveni začít okamžitě posuzovat kvalitně připravené žádosti o investice, které jistě přilákají i další investory,“ říká Tomáš Salomon, prezident České bankovní asociace a generální ředitel České Spořitelny.

Vrcholným orgánem NRF je tříčlenné představenstvo ve složení Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Dozorčí orgán Fondu je složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Poradním orgánem NRF je pak Národní investiční rada zastupující jak investory, tak stát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů. Předsedou Národní investiční rady je Pavel Kysilka a členové pak Daniel Heller, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas.

Článek Národní rozvojový fond získal licenci ČNB se nejdříve objevil na NRB.

„Projekt, jehož první etapa se nám společně s partnery podařila uzavřít podáním žádosti o povolení k činnosti fondu na Českou národní banku, osobně chápu jako veliký úspěch efektivního propojení veřejné a soukromé sféry a nalezení společných cílů, aniž by kdokoliv ze zapojených subjektů cokoliv ztrácel ze svého specifického postavení a poslání,“ řekl místopředseda vlády Karel Havlíček. „Konečně budeme moci předvést, že lze realizovat projekty se zapojením soukromého a státního kapitálu rychle a efektivně i u nás v České republice stejně tak, jak je tomu u našich západních sousedů,“ dodal Karel Havlíček.

NRF bude poskytovat rizikovější vrstvy financování vybraných projektů, zejména v oblasti infrastruktury. Bude financovat část projektových nákladů a především pomocí podřízeného charakteru jeho finanční účasti bude schopen mobilizovat další soukromé zdroje. NRF bude finanční instituce zřízena podle českého práva, regulovaná Českou národní bankou a fungující na základě principu návratnosti investovaných prostředků shromažďovaných od soukromých investorů. V zahraničí jsou takové finanční nástroje a produkty běžné stejně jako infrastrukturní fondy, v Česku jde však o novinku. NRF tak umožní z pohledu ostatních věřitelů redukovat finanční rizika při současném zvýšení zájmu soukromých investorů.

Vrcholným orgánem NRF bude tříčlenné představenstvo, jež je navrženo v tomto složení: Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Všichni tři kandidáti na pozici členů představenstva disponují rozsáhlými znalostmi a dlouholetými zkušenostmi v oblasti investic nebo projektového financování a mají tak jako tým možnost připravit investiční produkty podle aktuálních požadavků. Dozorčí orgán Fondu bude složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF bude Národní investiční rada, která bude složena z osobností zastupujících jak investory, tak stát, a to v tomto složení: 4 zástupci investorů, 4 zástupci z řad státu a jeden nezávislý kandidát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů.

Navrhovaní členové představenstva NRF:

Jan Barta
Jan Barta je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK, držitel makléřské licence, absolvent programu Graduate School of Banking, USA. V letech 2002 – 2016 byl členem, předsedou představenstva a generálním ředitelem ČSOB investiční společnosti. Byl odpovědný za řízení představenstva, vztahy s mateřskou společností a dalšími členy skupiny, za řízení společnosti, správu aktiv a podílových fondů ve skupině ČSOB, obchod, rozvoj obchodu a produktů, investiční výzkum. Vytvořil koncept finančního poradenství pro klienty ČSOB, nastavil a realizoval strategii prodeje investičních produktů v ČR, pod jeho vedením ČSOB získala 34% podíl na trhu podílových fondů. Pod jeho vedením společnost zvládla zásadní kritické momenty na finančním trhu, především krizi v roce 2008. Od roku 2017 působí jako nezávislý poradce pro finanční instituce týkající se zásadních rozvojových projektů.

Filip Drapák
Filip Drapák je absolvent Vysoké školy ekonomické. Od roku 1994 působil ve finančním sektoru se zaměřením na investice do firem a strategických projektů v rámci projektů akvizic strategických podílů ve firmách, fúzí a zajištění vhodného financování. V letech 2002 – 2007 působil pro veřejnou sféru v oblastech správy a privatizace státních podniků a účastí (Fond národního majetku), zastupoval stát v orgánech státem vlastněných podniků a působil jako výkonný ředitel PPP Centrum a.s. Od roku 2007 působí pro Světovou banku a její organizaci International Finance Corporation jako expert v oblastech PPP projektů, kde pomáhá v cílových zemích Světové banky metodicky zvládat PPP projekty a osvojovat si schopnosti jejich samostatného zvládnutí. V řadě zemí se podílel na expertní a řídící podpoře konkrétních PPP projektů jak v přípravné, tak realizační fázi.

Lenka Zíb Novotná
Lenka Zíb Novotná je absolventka Právnické fakulty UK. Ve skupině ČSOB působila od roku 2004, nejprve v ČSOB bance a od roku 2006 v ČSOB investiční společnosti. Působila jako seniorní manažer v oblasti risk managementu, právní a compliance. Má expertní vhled do všech prvků zabezpečení obezřetné činnosti obhospodařovatele a administrátora investičních fondů. V letech 2008 – 2019 působila jako vedoucí legislativní a právní sekce profesní asociace AKAT ČR (Asociace pro kapitálový trh České republiky).

Související články:
18. 01. 2020: Zdravotnictví potřebuje investice. Pomoci může soukromý sektor skrz Národní rozvojový fond
19. 09. 2019: Založíme Národní rozvojový fond a podpoříme rozvoj infrastruktury
28. 06. 2019: ČMZRB založí Národní rozvojový fond

Článek ČMZRB předložila ČNB žádost o povolení k činnosti Národního rozvojového fondu se nejdříve objevil na NRB.

Investice jsou potřeba v řadě oblastí, od přístrojové techniky přes modernizaci budov až po energetické úspory. Právě ty jsou podle ministra zdravotnictví pro nemocnice klíčové, ať již jde o zateplení, nová okna či výměnu topení. Jednou z hlavních priorit ministerstva bude pro další programovací období 2021 – 2027 i rozvoj koncepce urgentních příjmů.

Musí se změnit přístup k financování projektů
Zdravotnictví nutně potřebuje peníze. K těm by mohl pomoci soukromý sektor, ale i změna pohledu na získávání finančních prostředků pro veřejné projekty. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je nutná celková změna v přístupu k financování projektů ve zdravotnictví. „V současnosti, když chce stát do něčeho investovat, tak se podívá kolik má peněz v rozpočtu a k tomu přidá peníze ze strukturálních fondů. My na to ale musíme jít opačně. Napřed se musíme podívat, co jsme účelově schopni zafinancovat z cizích zdrojů, protože ty jsou do určité míry dost jasně směřovány, například evropské strukturální fondy, poté se musíme podívat účelově, co jsme schopni zafinancovat ve spolupráci s privátním sektorem, protože i on si dost jasně řekne, do čeho chce investovat a zbytek se může financovat ze státního rozpočtu,“ říká Karel Havlíček a dodává: „Musíme si začít zvykat na to, že budeme muset do dlouhodobých investic i toho sociálnějšího charakteru umět pouštět privátní zdroje.“ V Evropě je přitom standardem financovat tyto typy projektů s využitím soukromých investic.

Pomoct může Národní rozvojový fond
Právě proto je v přípravě  Národní rozvojový fond, který bude dceřinou společností Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Ten bude sloužit jako zdroj pro financování projektů nejen ve zdravotnictví, ale i v jiných oblastech veřejného sektoru. Fond bude spravovat peníze od soukromých investorů, kterými jsou v současnosti čtyři české největší banky – ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a Unicredit Bank (bližší informace k podpisu memoranda o založení NRF najdete zde). Ty se zavázaly do fondu vložit sedm miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu ovšem předpokládá zapojení dalších soukromých subjektů. Podle předsedy ČMZRB Jiřího Jiráska je Národní rozvojový fond cestou, jak posunout infrastrukturu, ať již dopravní či zdravotní, nahoru, a přiblížit se více zemím Evropské unie. „Národní rozvojový fond není něčím, co by mělo nahrazovat státní rozpočet nebo evropské fondy, ale je to něco, co by je mělo doplňovat a mělo by umožnit najít další zdroje, které tady nejsou,“ říká Jiří Jirásek. Ačkoliv se s podobnými projekty můžeme setkat v jiných evropských zemích, Česká republika zatím v této oblasti zkušenosti nemá.  „Problém nebude získat peníze, ale připravit projekty, které umožní právě tuto formu investování. To v České republice stále ještě neumíme a musíme se naučit to dělat,“ upozorňuje v závěru Jiří Jirásek.

Článek Zdravotnictví potřebuje investice. Pomoci může soukromý sektor skrz NRF se nejdříve objevil na NRB.

Článek Přinášíme bližší informace k Národnímu rozvojovému fondu se nejdříve objevil na NRB.

Jeho slova doplnil vicepremiér Karel Havlíček: „Všechny zapojené strany si velmi dobře uvědomovaly a uvědomují, že je tu mimořádná příležitost vytvořit společně projekt, který významně napomůže uskutečnění infrastrukturálních investic, které země potřebuje pro svůj další rozvoj, což je jedním z cílů připravované Národní hospodářské strategie ČR. Projekt se stává předobrazem toho, jak mohou veřejný a soukromý sektor spolupracovat na společných cílech a zájmech a přitom neztrácet nic ze svého specifického postavení a poslání.“

Dohodu nad ambicí a zaměřením tohoto společného projektu vlády a soukromého sektoru potvrdil i generální ředitel Československé obchodní banky John Arthur Hollows: „Věříme, že nově vznikající Národní rozvojový fond přispěje ke zlepšení infrastruktury. Nejen silnic a železnic, ale i nemocnic a škol nebo digitální infrastruktury. Tím, že by fond poskytl nezbytný počáteční kapitál pro takové projekty, pak společně s komerčními úvěry a penězi z nových programů Evropské unie podporujících inovace může být prostředkem, jak zmnohonásobit investice do reálné ekonomiky a přinést prospěch hospodářství a lidem v České republice, zejména v regionech.“

Filosofie a inspirace fondu
Národní rozvojový fond je postaven na myšlence, která dozrávala již delší dobu a která vyplynula z toho, že investiční potřeby země v oblasti rozvoje infrastruktury dlouhodobě převyšují disponibilní objem veřejných zdrojů, jež jsou k jejich pokrytí třeba, a že tato mezera dále vzroste poté, až se omezí nadstandardní příliv prostředků z evropských strukturálních fondů. Signatáři memoranda jsou rovněž přesvědčeni, že expertní spolupráce veřejného a soukromého sektoru také umožní urychlit přípravu investičních projektů. Oporou pro koncipování zásadních prvků fungování budoucího fondu bylo, že podobná schémata vznikají a osvědčují se ve světě, a také skutečnost, že získávají podporu i EU a jejích institucí (např. Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu).

Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny k tomu řekl: „Mám radost, že zahájený dialog mezi státem a soukromým sektorem vyústil v podepsané memorandum. Národní rozvojový fond se může stát velmi efektivním nástrojem pro financování dlouhodobých strategických státních investic. Česká spořitelna si přeje, aby Česká republika i nadále prosperovala, proto podporuje vznik fondu a je připravena se aktivně podílet na jeho založení a výběru prvních projektů.“

Jak bude fond fungovat
Zakladatelem fondu a jeho jediným akcionářem bude ČMZRB. Fond bude mít profesionální vedení, které bude respektovat principy řádného hospodáře a bude se řídit legislativními pravidly kolektivního investování. Cílem investičních strategií fondu bude návratnost investic, dosahování maximálního efektu investice na daný projekt a zhodnocení investovaných prostředků v takové míře, aby to motivovalo a umožňovalo vstup investorů do fondu a také jejich dlouhodobý růst se současnou měřitelností společenských přínosů investice.

Atraktivnosti fondu pro investory napomůže i to, že bude založen s využitím standardních mechanismů dle právních předpisů České republiky a Evropské unie, a jeho konstrukce a cíle tak budou pro potenciální investory transparentní a srozumitelné, stejně jako i to, že založení a následné aktivity fondu budou předmětem schvalování a dohledu ze strany České národní banky.

 „Založení Národního rozvojového fondu je dalším logickým krokem, kterým ČMZRB naplňuje svou roli národní rozvojové banky, čemuž odpovídá i nově připravovaná strategie ČMZRB, kde rozvoj infrastruktury bude jedním ze tří pilířů,“ řekl generální ředitel a předseda představenstva ČMZRB Jiří Jirásek a dodal: „Vedle podpory podnikatelského sektoru formou klasických finančních nástrojů se tak společně se soukromými investory budeme podílet i na financování infrastruktury České republiky.“

Fond bude poskytovat sadu dluhových, případně záručních, produktů, které nebudou konkurovat produktovým nabídkám komerčních bank v ČR. Půjde zejména o juniorní, tedy podřízené a nezajištěné dluhové instrumenty, případně o záruční produkty s vyšší mírou rizika.

Fond tak výrazně navýší investiční kapacitu české ekonomiky o desítky miliard korun, a mnohonásobně tak převýší efekt, který by měla pouhá mobilizace dodatečných zdrojů do státního rozpočtu. V tomto smyslu je fond skutečnou investicí do budoucnosti.

Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky, k tomu vysvětlil: „Obdobné organizace, věnované především financování infrastrukturních projektů, ale také podpoře malých a středních podniků a bydlení, úspěšně fungují například ve Francii nebo v Itálii již více než 100 let. Pro Českou republiku jde o nový nástroj, který pomůže aktivovat bilance bank s přebytkem likvidity a nechá je pracovat ve směru, který přispěje k dalšímu zvyšování životní úrovně obyvatel naší země.“

Vzniká Národní investiční rada
Na podporu fondu bude nově zřízena Národní investiční rada, společně obsazená zástupci investorů a vlády, která bude poradním orgánem fondu a jejíž funkcí bude zejména schvalovat jeho investiční strategii. Národní investiční radu povede po ukončení svého mandátu v Lucemburku koncem tohoto roku současný viceprezident Evropské investiční banky Vazil Hudák, který řekl: „Architektura fondu bude odrážet evropské know-how a moderní investiční standardy i díky poradenství ze strany Evropské investiční banky, a to nejen při zřizování fondu, ale především při nastavení jeho inovativních forem financování.“

Co bude následovat nyní
K naplnění zadání byl vytvořen společný projektový tým, na jehož práci se vedle zástupců Ministerstva průmyslu a obchodu a uvedených bank podílela i ČMZRB jakožto zakladatel tohoto budoucího Fondu.

Dalším krokem po podepsání memoranda bude příprava podkladů pro podání žádosti o licenci ČNB pro Národní rozvojový fond jako investiční fond – tzv. SICAV dle zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Na přípravě těchto podkladů budou spolupracovat všichni signatáři memoranda. Záměrem je podat žádost o licenci ČNB do konce letošního roku. Souběžně bude dopracována investiční strategie fondu, mechanismy investování a v neposlední řadě bude řešena i otázka personálního obsazení orgánů fondu.

Signatáři memoranda se také dohodli, že ještě předtím, než fond obdrží licenci, začnou společně s Ministerstvem pro místní rozvoj jako gestorem Národního investičního plánu pracovat na přípravě několika pilotních projektů. Poté, co fond licenci obdrží, se mu tak dostane již na startu soubor pilotních projektů v pokročilém stádiu přípravy, dále potřebné know-how, o které se bude ve své činnosti opírat, a v neposlední řadě i faktor důvěry investorů, který je pro úspěch každého investičního Fondu klíčovým předpokladem.

Článek Založíme Národní rozvojový fond a podpoříme rozvoj infrastruktury se nejdříve objevil na NRB.

Předseda vlády Andrej Babiš, vicepremiér Karel Havlíček a představitelé velkých bank se na dalším setkání k záměru vytvořit Národní rozvojový fond shodli na tom, že společnou snahou je, aby tento Fond vznikl co nejdříve. V uplynulých týdnech byla dosažena dohoda nad zásadními aspekty Fondu a jednání budou pokračovat.

Zaměření a investiční strategie Fondu
Úlohou Fondu bude investovat do projektů, které společnost potřebuje pro svůj sociální a ekonomický rozvoj. Sektorově bude zaměřen zejména na oblast veřejné infrastruktury.

„Projekty, které by se měly prostřednictvím Národního rozvojového fondu financovat, by se v první fázi měly týkat infrastruktury. A to například dálnic či dopravních okruhů, nemocnic či kampusů univerzit,“ říká předseda vlády Andrej Babiš a dodává: „Samozřejmě budeme myslet také na další oblasti veřejného zájmu, jako je třeba energetika či kultura. Stručně řečeno, Fond se bude využívat tam, kde pomůže zvýšit socioekonomický dopad a vytvoří konkurenční výhodu České republiky.“

Fond bude založený na udržitelném finančním modelu a bude navázán na přípravu Národní hospodářské strategie státu, která bude obsahovat Národní investiční plán, Národní inovační strategii ČR, strategii pro Digitální Česko a další. Investiční strategie Fondu bude založená na principu návratnosti prostředků, vložených do podporovaných projektů a na principu dobrovolného vícezdrojového financování, umožňujícího zapojení širokého spektra investorů.

Do Fondu by se kromě bank měly zapojit další velké korporace, kterým se v České republice daří, a proto by zde chtěly dlouhodobě investovat „Velké korporace nesou nemalý díl společenské odpovědnosti. Chtějí u nás podnikat a myslíme si, že je dobré, pokud budou přispívat i do takového Fondu. Půjde o jakýsi Fond fondů, který bude založen na ryze dobrovolné bázi,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček a dodává: „Investice bank a dalších společností do Fondu, které by se měly využít v oblastech označených jako strategické priority, přispějí k rozvoji České republiky pro budoucí generace.“

Principy fungování Fondu
Fond je koncipován jako dlouhodobý s investicemi, jejichž návratnost může být počítána v desetiletích, zdroje fondu budou reinvestovány. Důležitý je proticyklický charakter investic fondu – bude investovat i tehdy, když ostatní soukromí investoři v důsledku nepříznivého vývoje ekonomického cyklu budou mít oslabený apetit. Fond výrazně navýší investiční kapacitu české ekonomiky o desítky miliard korun, a to díky využití principu finanční páky a také zapojení zdrojů například od Evropské investiční banky, případně z programu Invest EU. „Máme velkou příležitost využít historicky první dialog mezi vládou a soukromým sektorem k zajištění budoucí prosperity České republiky. Prosperita země a soukromého sektoru se navzájem podmiňují. Chceme podnikat ve společnosti, která investuje do své budoucnosti, digitalizace, infrastruktury a která má moderní a fungující vzdělávací systém,“ řekl Tomáš Salomon, předseda představenstva České spořitelny.

Založení a řízení Fondu
Zakladatelem Fondu bude Českomoravská záruční a rozvojová banka. Investoři získají investiční akcie. Fond bude mít profesionální vedení, které bude respektovat principy řádného hospodáře. Vedle něho bude nově zřízena Národní investiční rada, společně obsazená zástupci investorů a vlády a za účasti nezávislých expertů, jejíž funkcí bude zejména schvalovat investiční strategii Fondu. „Jsme připraveni se podílet na dlouhodobém rozvoji České republiky tímto novým způsobem a oceňujeme, že jednání probíhají v duchu spolupráce. S nezávislým, profesionálním a zkušeným vedením by fond rovněž mohl přilákat další subjekty ochotné financovat projekty, a to i ze soukromého sektoru a ze zahraničí,“ komentuje John Hollows, generální ředitel ČSOB.

Na řadě je Memorandum
Předseda vlády se dále na setkání s bankami dohodl, že do konce měsíce září 2019 bude připraveno Memorandum o porozumění mezi Vládou ČR a odpovědnými investory, kteří projeví zájem účastnit se na činnosti Fondu. Memorandum, které bude základem pro zpracování žádosti o licenci od ČNB, v písemné podobě ukotví misi Fondu, mechanismy jeho řízení a fungování, obchodní model i způsoby, jak bude v jeho misi zohledněn aspekt měřitelných společenských přínosů jím podporovaných investic a postavení odpovědného investora. „Na podobném principu fungují fondy například v Německu, Irsku, Francii nebo na Slovensku a některé z nich již déle než 100 let. V tomto kontextu je vlastně překvapivé, že jeho česká alternativa začala vznikat až nyní. Je totiž nezpochybnitelné, že při zodpovědném přístupu ke správě fondu povedou jeho investiční aktivity k dalšímu zvyšování životní úrovně obyvatel ČR,“ uvedl Jan Juchelka, generální ředitel Komerční banky.

Memorandum bude také obsahovat podmíněný finanční závazek investorů v souhrnné výši 7 miliard korun vázaný na splnění podmínek pro licencování Fondu dle právních předpisů ČR.

Potenciál Fondu
Fond je konstruován tak, aby byl atraktivní pro širší spektrum investorů, tedy nejen bank, které se zapojují do jeho přípravy, ale i bank dalších, stejně jako investorů z nebankovní sféry. „Významnou podmínkou budoucího úspěchu Národního rozvojového fondu je to, aby byl postaven profesionálně, dle nejlepších vzorů korporátního managementu a s prvkem dlouhodobé finanční udržitelnosti, spojeným s jeho investiční strategií,“ uzavírá Pavel Štěpánek, výkonný ředitel České bankovní asociace, která se jednání taktéž účastní.

Článek ČMZRB založí Národní rozvojový fond se nejdříve objevil na NRB.