Národní rozvojová banka v souladu se svou strategií financování klíčové municipální infrastruktury poskytla VODĚ Želivka úvěrový rámec ve výši 600 milionů Kč, který jí umožní financovat projekty rekonstrukce filtrační haly, reaktivace filtračního granulovaného aktivního uhlí a další investice související s výstavbou a rekonstrukcí infrastruktury pro úpravu a rozvod vody. „Zajištění pitné vody pro občany České republiky nespočívá jen v samotné výrobě, ale také v dlouhodobých investicích do související infrastruktury, díky které můžeme z přírodní vody vyrobit vodu pitnou a zároveň ji distribuovat do několika krajů. Údržba a rozvoj naší vodohospodářské infrastruktury vyžaduje nemalé, avšak dlouhodobé investice, proto nás těší, že jsme se domluvili právě s Národní rozvojovou bankou na financování našich projektů, které plánujeme realizovat postupně v následujících několika letech,“ říká Mark Rieder, předseda představenstva VODA Želivka, a.s.

„Naše banka se zaměřuje na financování infrastruktury přibližně už 25 let, vždy se však jednalo spíše o menší a investičně méně náročné projekty, jako např. rekonstrukce ČOV, opravy silnic a budování související infrastruktury, výstavby cyklostezek, rekonstrukce veřejných budov, jako jsou školy, školky, obecní úřady, policejní stanice apod. V loňském roce jsme se v souladu s naší novou strategií pustili i do financování investičně náročnějších infrastrukturních projektů jako např. pořízení nízkoemisních tramvají či autobusů pro hromadnou přepravu osob a budování související infrastruktury. Mám radost, že letos můžeme rozšířit portfolio námi podpořených projektů i o financování dalšího rozvoje vodohospodářské infrastruktury VODY Želivka a přispět tak k zajištění pitné vody pro obyvatele několika regionů ČR,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB.

Národní rozvojová banka za poslední dva roky podpořila veřejný sektor již téměř dvěma miliardami korun na rozvoj infrastruktury. Nejčastěji financovala projekty z oblasti dopravy, životního prostředí, energetiky a dalšího rozvoje měst a obcí.

Článek NRB zajistí financování pro VODU Želivka se nejdříve objevil na NRB.

Cílem NRB je finančně a poradensky pomáhat s rozvojem veřejné infrastruktury v ČR. Banka disponuje týmem odborníků s rozsáhlými zkušenostmi s projektovým financováním i finančním poradenstvím, kteří již pro MD ČR pracovali na prvním úspěšně vysoutěženém PPP projektu dálnice D4.

Na projektu D35 pomůže NRB s řešením problematiky strukturování financování, komunikací s orgány státní správy a relevantními zahraničními subjekty, metodickým přístupem k realizaci projektu, formulováním zásadních rozhodnutí aj.

„Jsem rád, že se NRB daří prohlubovat spolupráci s orgány státní správy nejen v oblasti financování, ale i ve finančním poradenství, které je pro realizaci komplexních infrastrukturních projektů klíčové,“ uvedl Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB.

Článek NRB pomůže s přípravou a realizací PPP projektu dálnice D35 se nejdříve objevil na NRB.

Finanční nástroje oproti tomu nabízejí návratnou formu podpory, to znamená, že prostředky na ně alokované se po čase vrátí do systému a mohou být znovu využity na profinancování dalších projektů. Díky tomu například německá rozvojová banka KfW či rakouská AWS ještě dnes hospodaří s prostředky z Marshallova plánu, které po druhé světové válce získaly od Spojených států jako pomoc k hospodářské obnově.

Podpora ve formě finančních nástrojů se používá zejména u projektů, které dříve či později začnou generovat stabilní cash flow. Jedině tak totiž může být zajištěna návratnost zdrojů. Národní rozvojové banky jednotlivých zemí se staví do pozice partnera komerčních bank či jiných finančních institucí a doplňují jejich nabídku. Proto se podpora ve formě finančních nástrojů nejčastěji používá u takových projektů, které běžné banky vnímají jako rizikové investice.

V případě podnikatelských subjektů se může jednat zejména o financování začínajících či malých podnikatelů, sociálních podniků, podnikatelů v malých obcích, financování projektů z oblasti vědy a výzkumu apod. V případě municipalit jsou to zejména projekty malých obcí, které mají nižší rozpočty a hůře tak dosahují na běžné úvěry či dotace, nebo investičně náročnější projekty, jako třeba výstavba dálnic, obchvatů měst, univerzitní kampusů, modernizace a rozšiřování nemocnic a sociálních služeb, dostupné bydlení, budování chytré městské infrastruktury v rámci smart cities apod.

Národní rozvojové banky někdy ale financují i projekty, které by trh byl schopen zafinancovat sám. To se děje u takových typů projektů, jež jsou pro ekonomiku dané země klíčové, a stát chce urychlit jejich realizaci, a proto touto cestou usnadní danému subjektu cestu k finančním zdrojům. V případě České republiky jsou to v současné době infrastrukturní projekty různého charakteru od cyklostezek, místních silnic, parkovacích domů, systémů řízení dopravy, přes domovy pro seniory, výstavbu a rekonstrukci čistíren odpadních vod, budování komunitních center až po obnovu vozového parku dopravních podniků, výstavbu sportovních či kulturních areálů a hal apod.

Finanční nástroje přináší výhody i samotnému příjemci podpory. Představují totiž stabilní a dlouhodobou formu podpory. Nejen kraj, město či obec, ale také podnikatel ji získává přesně v okamžiku, kdy ji potřebuje, a na jaký účel ji potřebuje. Její získání je navíc rychlé, zpravidla v řádu několika dnů až týdnů, a administrativně nenáročné. Nemusí tedy vymýšlet či přizpůsobovat projekt podmínkám dotačního programu. Může si připravit projekt dle svých potřeb a na něj získat zvýhodněné financování. Využití podpory ve formě finančního nástroje také znamená jen minimální zatížení rozpočtu. Úvěrové sazby bývají nižší, než jsou běžné komerční sazby na trhu, a zároveň s poskytnutím úvěru či jeho předčasným splacením nejsou spojeny žádné poplatky.

Pokud se však municipalita rozhodne využít na svůj projekt dotační formu podpory, může za předem vydefinovaných podmínek čerpat finanční nástroj v kombinaci s ní. Tím získá vysokou míru flexibility a nejnižší možné náklady financování.

Využití podpory ve formě finančních nástrojů může také municipalitě přinést zapojení soukromých zdrojů do projektu, a tím pádem ve velké míře ulevit obecnímu rozpočtu a zbytečně neodkládat realizaci dané investice. To se děje zejména u velkých a investičně náročných infrastrukturních projektů typu výstavby dálnice, rozvoji železnice, obnově vozového parku, výstavbě sportovních či kulturních arén, dostupného bydlení, modernizace nemocnic, projektů z oblasti vzdělávání, energetiky apod. Národní rozvojová banka takovýto projekt financuje společně s běžnou bankou či konsorciem bank a municipalitě, případně realizátorovi stavby (u tzv. PPP projektů) je například poskytnuto tzv. juniorní financování. U tohoto typu financování dlužník hradí nejprve tzv. seniorní úvěr, tj. úvěr běžné bance, a až poté tzv. juniorní úvěr, tj. úvěr národní rozvojové bance. Skutečnost, že do financování takového infrastrukturního projektu vstoupí národní rozvojová banka, tedy snižuje riziko běžných bank, což může přispět ke zlevnění zdrojů, nebo vůbec tyto zdroje zpřístupnit a projekt realizovat.

NRB v souladu se svou dlouhodobou strategií zaměřenou mimo jiné i na udržitelný rozvoj českých regionů a municipalit v loňském roce rozšířila svou nabídku pro veřejný sektor. Vedle samotného financování mu nabízí také specializované poradenství právě pro realizaci veřejných projektů. Pokud tedy některý z veřejných zadavatelů plánuje realizovat jakýkoliv infrastrukturní projekt, je vhodné se na banku obrátit a požádat o konzultaci či nabídku. NRB dokáže předložený projekt posoudit z hlediska připravenosti, finanční návratnosti, pomoci s jeho přípravou, doporučit nejvhodnější model financování a případně zajistit úvěrové prostředky.

Článek Finanční nástroje nabízí chytrá řešení pro financování infrastruktury se nejdříve objevil na NRB.

NRB v loňském roce úspěšně pokračovala v roli stabilizátora ekonomiky zajišťujícího podnikatelům přístup k financím navzdory nepříznivé ekonomické situaci, kdy jsou banky obezřetné v úvěrování, a pomáhala tak zamezit riziku tzv. credit crunch. „NRB v roce 2021 sehrála důležitou úlohu v rámci proticyklického působení a zajištění dostatečné likvidity pro podnikatelský sektor. V obdobích hospodářského růstu se naše banka podílí cca na 20 % všech bankovních úvěrů do 30 milionů korun, které čerpají zejména malé a střední podniky. V roce 2020 se tento podíl zdvojnásobil a na hranici 40 % se držel i během loňského roku. I díky našim finančním nástrojům tedy v uplynulých měsících neomezily běžné banky úvěrování a podniky se tak nedostaly do obtíží souvisejících s nedostatkem kapitálu,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB.

Podporu ve výši 43,5 miliardy korun čerpali podnikatelé od NRB ve formě napřímo poskytnutých úvěrů (6,2 %) či zaručených úvěrů (92,5 %), případně záruk za spoluúčast (0,3 %), kterou musí složit cestovní kanceláře pojišťovně při sjednávání pojištění pro případ úpadku. Celkově bylo podpořeno 7 468 projektů, které měly převážně provozní charakter. Přestože ale stále ve sledovaném období přetrvávala na trhu zvýšená poptávka po provozním financování, zvýšil se podíl těch firem, které upřely svou pozornost na svůj další rozvoj. Žádaly tak u NRB ve větší míře než v jiné roky finanční zdroje k pořízení nových technologií či rozšíření svých výrobních prostor. Objem poskytnutých zdrojů na investice činil 13 % z celku.

Téměř všechny podpořené projekty realizovaly malé a střední podniky s méně než 250 zaměstnanci. „Podporu od naší banky uplynulém roce v 99 % případů čerpaly malé a střední podniky a z hlediska objemu jim směřovalo 94 % všech poskytnutých zdrojů. U produktů napřímo poskytovaných naší bankou (tj. vyjma záruky COVID III) byly dokonce v 91 % případů podpořeny pouze projekty malých podniků s méně než 50 zaměstnanci a směřovalo jim 74 % všech poskytnutých zdrojů,“ poukazuje na to, kdo je nejčastějším příjemcem podpory od rozvojové banky, Jiří Jirásek.

Zvýhodněné financování od NRB směřovalo podnikům působícím zejména v oblasti maloobchodu a velkoobchodu (33 %), zpracovatelského průmyslu (23 %), stavebnictví (17 %), zemědělství a lesnictví (6 %) a dopravy a skladování (5 %). Nejvíce podpořených projektů pak bylo zrealizováno na území hlavního města Prahy (15 %), v Jihomoravském (13 %), Moravskoslezském (12 %), Středočeském (10 %) a Jihočeském kraji (6%).

Mezi podpořenými projekty jsou i ty, které realizují rodinné firmy. Aktuálně oficiální označení „rodinný podnik“ nese 864 společností. NRB v roce 2021 podpořila 30 % z nich, když jim pomohla profinancovat 297 projektů v objemu 2,3 mld. Kč napřímo poskytnutých či zaručených úvěrů. „Rodinné firmy u nás nejčastěji poptávají investiční úvěr z programu Expanze. Loni jej získalo 170 rodinných podniků a financovaly z něj 178 projektů. Šlo například o nákup nových strojů, zařízení, technologií, softwarů, nebo rozšíření či modernizaci výrobních, skladovacích prostor a administrativních budov,“ přibližuje Jiří Jirásek.

Přes miliardu na rozvoj infrastruktury

V souladu se svou novou strategií se NRB v roce 2021 ve větší míře opřela také do financování rozvoje infrastruktury a k poskytování poradenství veřejnému sektoru. Kraje, města, obce a další veřejné subjekty (např. dopravní podniky) čerpaly v uplynulém roce od NRB zvýhodněné financování v objemu 1,1 miliardy korun. Podpořeny byly jak rozsáhlé infrastrukturní projekty (pořízení nových tramvají), tak ty menší (např. výstavba a rozvoj vodohospodářské sítě, zbudování komunitního centra, výstavba mateřské školy, nové místní komunikace a další).

„Na financování rozvoje infrastruktury se naše banka zaměřuje od roku 2000. Doposud jsme financovali spíše menší projekty typu výstavby či rekonstrukce čistíren odpadních vod, výstavby a opravy místních silnic, cyklostezek, chodníků, nové pouliční osvětlení apod. V loňském roce jsme naše aktivity v této oblasti rozšířili a pustili jsme se i do větších projektů. Kromě nových tramvají, které spolu s UniCredit Bankou financujeme Dopravnímu podniku Ostrava, jsme přislíbili 1 miliardu korun na výstavbu multifukční arény Brno a v jednání jsou další infrastrukturní projekty,“ přibližuje Jiří Jirásek kroky banky v oblasti financování rozvoje infrastruktury.

Vedle samotného financování banka poskytuje veřejnému sektoru také poradenství. Nejčastěji v oblasti úspor energie prostřednictvím programu ELENA, kde v současné době konzultuje desítky projektů, z nichž u dvou již došlo k podpisu smlouvy k přípravě EPC projektu, a to pro města Kladno a Děčín. Další projekty banka konzultuje pro veřejné zadavatele zejména v oblasti dopravy, dostupného bydlení a sociální oblasti.

Zvýšené investice banky do infrastruktury vyžadují také zajištění dostatečného množství kapitálu, proto NRB v druhé polovině loňského roku navázala spolupráci s Evropskou investiční bankou a s Rozvojovou bankou Rady Evropy. Získala tak na následující období přes 6 miliard korun, které nyní může poskytnout veřejné i soukromé sféře na profinancování různých infrastrukturních projektů, počínaje dopravou a ochranou životního prostředí a konče u dostupného bydlení a sociální oblasti.

Článek Firmy a obce získaly od NRB v roce 2021 podporu ve výši téměř 45 miliard korun se nejdříve objevil na NRB.

„Hlavním úkolem naší banky je mimo jiné podporovat rozvoj sociální infrastruktury v členských zemích a přispět k ochraně životního prostředí. Velmi nás těší, že se podobným směrem rozhodla vydat i Česká republika a že jsme v Národní rozvojové bance našli vhodného partnera pro naplňování našich cílů,“ uvádí Tomáš Boček, viceguvernér Rozvojové banky Rady Evropy pro cílové země.

Národní rozvojová banka se vedle podpory podnikání stává také klíčovým partnerem pro veřejný i soukromý sektor v oblasti rozvoje infrastruktury. Již v červenci letošního roku NRB získala 5 miliard korun od Evropské investiční banky k rozvoji infrastruktury, dnes objem těchto prostředků navýšila ještě o další více než jednu miliardu korun. „Obstarat dostatečný objem zdrojů na poskytování zvýhodněného financování na poli rozvoje infrastruktury je pro nás klíčové, zejména pokud chceme podporovat investice do infrastrukturních projektů v ČR. Již v letošním roce se nám podařilo poskytnout veřejnému sektoru dvě miliardy korun, což považuji jako slibný začátek v naplnění našeho poslání,“ uzavírá Jiří Jirásek.

V případě, že kraje, města a obce, podnikatelé nebo další hráči na trhu typu provozovatelů veřejné dopravy plánují investovat do infrastrukturních projektů a mají zájem o toto zvýhodněné financování, mohou se již nyní obrátit na Národní rozvojovou banku, ideálně prostřednictvím emailové adresy infrastruktura@nrb.cz či telefonního kontaktu 602 265 847.

Článek NRB získá od Rozvojové banky Rady Evropy 50 milionů eur na rozvoj infrastruktury se nejdříve objevil na NRB.

Na velké projekty dosáhnou i menší města
Program ELENA zaštítěný Národní rozvojovou bankou přináší městům možnost investovat do šetrných budov bez toho, aby musely utrácet statisíce. „Snížení energetické náročnosti dokáže ušetřit až polovinu nákladů. Předtím ale  musí město projít poměrně náročným a nákladným procesem přípravy a pak ještě zaplatit samotnou stavbu. My městům nabízíme pomoc v obou fázích. Zajistíme kompletní podporu v procesu přípravy EPC projektů, tedy projektů se zaručeným výsledkem, a ještě uhradíme 90 procent nákladů. Výstavbu město splácí z ušetřených peněz za spotřebu energie, a to s návratností investice maximálně do dvanácti let,“ popisuje specialista EPC (Energy Performance Contracting) projektů pro Národní rozvojovou banku Vladimír Sochor.

Program ELENA zahrnuje všechny nehospodárné budovy v majetku města. Nejčastěji jsou to školy, bazény, nemocnice, kulturní zařízení a další veřejné budovy. „Tlak na úspory nesouvisí jen s raketovým růstem cen energií. Požadavky klade také New Green Deal. Čím dříve se začne s přípravou projektu, tím rychleji se uspoří,” myslí si Vladimír Sochor.

Větším investicím bránila složitost a nákladnost
Aby město energeticky úsporný projekt řešený metodou EPC zahájilo, musí projít poměrně složitým a nákladným procesem. A to odrazuje zejména menší města. „Jen náklady spojené s přípravou EPC projektu se mohou vyšplhat na částky kolem milionu korun. S programem ELENA stačí desetina. Navíc pomůžeme s celým procesem, aby byla příprava projektu co nejjistější a město nemuselo složitě hledat odborníky. Získat prostředky na školy nebo dům s pečovatelskou službou a další objekty tak může vyjít zhruba na sto tisíc korun,“ popisuje výhody Vladimír Sochor.

Banka nabízí pomoc také podnikatelům
Energeticky úsporné projekty lze uplatnit také na poli podnikatelském. Do programu ELENA se mohou zapojit všichni od živnostníků až po korporace. „I podnikatelům poskytneme profesionální pomoc s přípravou projektu a uhradíme 90 procent nákladů. Pomůžeme také s financováním investice, kdy lze dosáhnout na bezúročné financování z našich stávajících programů Úspory energie nebo Energ,” uzavírá za Národní rozvojovou banku koordinátor programu ELENA Čestmír Hrdinka.

Článek Násobné zdražení energií dopadá na obce. NRB pomáhá investovat do nehospodárných budov se nejdříve objevil na NRB.

Pořízení tramvají plánuje DPO zafinancovat nejen úvěrem od NRB, který se bude pohybovat ve výši necelé 1 mld. Kč, ale doplní jej ještě o komerční úvěr od UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia a dotaci. „Oceňuji spolupráci s NRB a UniCredit Bank na  financování tohoto projektu, zvláště v době, kdy dynamicky roste inflace a cena úrokových sazeb. Nevylučujeme, že i v budoucnu pro účely obnovy vozového parku či jiných strategických investic využijeme úvěrové financování jako u tohoto projektu,“ doplňuje předseda představenstva a generální ředitel DPO Daniel Morys.

„Nákup nových tramvají dopravním podnikem je infrastrukturním projektem, který přispěje ke zlepšení životních podmínek v Ostravě a ke zvýšení komfortu cestujících a plně zapadá do naší nové strategie,“ uzavírá k nově vzniklé spolupráci Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB.

Jiří Jirásek (vpravo) spolu s Danielem Morysem, předsedou představenstva a generálním ředitelem DPO po podpisu smlouvy.

Článek NRB poskytne Dopravnímu podniku Ostrava část financí na nákup nízkopodlažních tramvají se nejdříve objevil na NRB.

Výsledkem spolupráce banky a kraje má být vznik portfolia projektů, které budou financovatelné jak z pohledu banky, tak z pohledu soukromých investorů. „Je předpoklad, že některé projekty bude možné financovat přímo Národním rozvojovým fondem, další pak prostřednictvím tradičních produktů naší banky,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva NRB, a dodává: „K samotnému financování můžeme pak použít například prostředky Evropské investiční banky, které máme od konce července tohoto roku k dispozici a díky kterým můžeme financovat projekty veřejných subjektů, tzn. krajů a měst.“

Spolupráce s krajem může být z mnoha hledisek inspirativní pro ostatní kraje nebo města mimo jiné i z pohledu realizace projektů veřejné infrastruktury formou PPP. Problematikou, kterou řeší v Ústeckém kraji, se totiž zabývají i ostatní municipality a často realizaci projektů odkládají kvůli nedostatku finančních zdrojů. Základní myšlenkou PPP projektů je dlouhodobý smluvní vztah mezi veřejným a soukromým sektorem, kdy partneři sdílejí užitky a rizika plynoucí ze zprostředkování veřejné infrastruktury a veřejných služeb.

Národní rozvojová banka disponuje specializovaným poradenským týmem pro oblast financování infrastruktury, který dokáže projekty identifikovat a nastavit tak, aby co nejméně zatěžovaly veřejné rozpočty a přitom nedocházelo k odkládání jejich realizace až na dobu, kdy peněz ve veřejných rozpočtech bude dostatečné množství.

Do financování projektů kraje se počítá i se zapojením Národního rozvojového fondu, dceřinou společností banky, který byl založen za účelem rozvoje infrastruktury v ČR. Jeho úkolem je v první fázi pomoci veřejným subjektům připravit infrastrukturní projekty tak, aby byly atraktivní pro soukromé investory, v další fázi pak usnadnit a zlevnit jejich realizaci.

Článek NRB navázala spolupráci s Ústeckým krajem v oblasti realizace infrastrukturních projektů se nejdříve objevil na NRB.

Nové vlaky pro vnitrostátní i mezinárodní dálkové trasy by se staly majetkem právě nově založené společnosti. V ní by měl každý z partnerů padesátiprocentní podíl a vozidla by společně provozovali po dobu dvanácti let.

„Vše jsme samozřejmě důkladně propočítali a tento způsob financování je vhodnější než například leasing. NRB je pro nás vhodný partner hned z několika důvodů. Má široké know-how, zkušenosti s moderními způsoby financování, jako jsou třeba PPP projekty, a zároveň půjde o stabilní spojení dvou subjektů, kterým z podstaty jde o naplnění cíle investovat smysluplně. Společná investice do rozvoje kvality železniční dopravy přinese snížení emisní stopy a motivuje lidi přejít ze silnic na koleje,“ doplňuje ředitel Odboru controllingu a treasury Českých drah Michael Kralert.

„Ambicí NRB je pomáhat udržitelnému ekonomickému a sociálnímu rozvoji České republiky prostřednictvím návratných investic do veřejné infrastruktury. Jednou z významných oblastí jsou i investice do železniční dopravy. S Českými drahami proto jednáme o projektovém financování, jehož předmětem je nákup nových vlaků. Velmi mne těší, že jsme našli společnou cestu, jak tento 13miliardový projekt zafinancovat,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva Národní rozvojové banky, a dodává: „Předpokládáme, že na financování nákupu nových vlaků se bude podílet nejenom samotná banka, ale i Národní rozvojový fond, naše dceřiná společnost. Díky tomu se do financování zapojí i prostředky soukromých investorů. Financování rozvoje infrastruktury v kooperaci veřejného a soukromého sektoru představuje jednu z klíčových cest, jak s omezeným rozpočtem neodkládat, ale realizovat infrastrukturní projekty, které jsou nezbytné pro další rozvoj České republiky. Železniční přeprava se díky novým vlakům posune zase o kus dál nejen na území ČR, ale také na mezinárodních trasách do Německa, Rakouska a Maďarska.“

Celkem 180 vozů tvořících 20 devítivozových souprav s kapacitou 555 míst k sezení a nejvyšší provozní rychlostí až 230 km/h vyrábí konsorcium Škoda Transportation a Siemens Mobility. S jejich nasazením ČD počítají postupně v letech 2024 a 2026 na linkách z Prahy přes Ústí nad Labem do Hamburku či přes Brno do Budapešti a Vídně.

Článek ČD chtějí realizovat financování supermoderních dálkových vlaků se strategickým partnerem se nejdříve objevil na NRB.

„Vodohospodářská infrastruktura v našem regionu nebyla v polovině 90. let v příliš dobré kondici, a proto jsme od počátku museli investovat nemalé prostředky do oprav a rekonstrukcí jak vodovodů, tak kanalizací,“ vzpomíná Marcela Červová, ředitelka VHS Turnov. Jednou z prvních velkých investic byla rekonstrukce čistírny odpadních vod Turnov, která měla v té době za sebou již přes 30 let provozu.

Na rekonstrukci vedle poskytnuté dotace ministerstva zemědělství využilo VHS Turnov i bezúročný úvěr od ČMZRB. „Bez těchto prostředků by její rekonstrukce byla zřejmě rozdělena do více etap a financována z jiných zdrojů, což by zastavilo další investice do vodohospodářské infrastruktury v majetku našeho sdružení. Nejen pro nás, ale i pro město Turnov byla investice do ČOV, tak jak proběhla, velmi důležitá a velmi potřebná,“ říká Marcela Červová.

Následně ČMZRB VHS Turnov poskytla několik dalších zvýhodněných úvěrů, které posloužily ke zbudování kanalizace v okrajových částech města Turnov a obci Přepeře, ke zkvalitnění pitné vody v Jilemnici, k opravě vodovodu a kanalizace v obci Malá Skála, odkanalizování Rovenska pod Troskami a k intenzifikaci úpravny vody Příkrý.

Další rozvoj sítí opět za využití zdrojů ČMZRB
„Investice do infrastruktury nikdy nekončí, vodohospodářský majetek je nutné stále obnovovat, udržovat a rozvíjet. Aktuálně pracujeme na obnově a dalším rozvoji vodohospodářských sítí v Jilemnici, Lomnici nad Popelkou, Ohrazenicích, v Chuchelně, Benešovsku a Benecku,“ přibližuje další investiční záměr Milan Hejduk, ředitel svazku VHS Turnov, a dodává: „ Jsme jedni z největších úspěšných příjemců dotačních prostředků v ČR, ale k nim potřebujeme pokaždé přidat skoro stejně velké vlastní zdroje. ČMZRB nám vždy poskytla velmi výhodné podmínky financování a profesionální servis, proto jsme rádi, že banka nabídla v soutěži opět nejlepší podmínky a potřebné peníze získáme znovu od ní.“

„Jak je vidět na příkladu VHS Turnov, naše banka se zaměřuje na financování vodohospodářské infrastruktury dlouhodobě. S rozšiřováním našich aktivit plánujeme do této oblasti proniknout ještě ve větší míře. Zvažujeme možnost vytvořit v rámci naší dceřiné společnosti – Národního rozvojového fondu – samostatný podfond, který by byl zaměřen právě na vodohospodářskou infrastrukturu. Na financování jejího rozvoje by se pak mohli podílet i soukromí investoři,“ prozrazuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

čerpací stanice pitné vody Liščí Kotce (Rovensko pod Troskami)

Doposud největším projektem byla Čistá Jizera
Doposud největším projektem, který Vodohospodářské sdružení Turnov realizovalo, byla Čistá Jizera. Nápad se zrodil v hlavě Milana Hejduka, a to v roce 2003, kdy se v ČR začaly financovat velké vodohospodářské projekty z prostředků EU. Jeho cílem bylo vyřešit odkanalizování všech obcí nad dva tisíce tzv. ekvivalentních obyvatel a napojit na kanalizaci maximální množství nemovitostí.

Realizace projektu od vzniku investičního záměru po kolaudaci stavby trvala devět let. Investiční náročnost projektu byla přibližně 1,2 miliardy korun. V souvislosti s ním došlo ke vstupu jednotlivých zaangažovaných měst na Semilsku do VHS Turnov, sjednocení ceny vodného a stočného v daném regionu a vedle řešení stokové sítě ve všech městech i k rekonstrukci stávající ČOV v Lomnici nad Popelkou a dořešení systému zásobování pitnou vodou, tj. dostavby vodovodů a dvou pro město stěžejních vodojemů, v Rokytnici nad Jizerou.

„Projekt Čistá Jizera byl pro nás největší investicí, která se vyšplhala přes jednu miliardu korun. Přibližně polovina byla uhrazena z prostředků EU a Státního fondu životního prostředí, část z vlastních zdrojů měst a našeho sdružení a na zbytek jsme čerpali úvěr, který doposud splácíme,“ přibližuje financování Čisté Jizery Marcela Červová a dodává: „Projekt je již kompletně ukončený. A nejen my a města, ale i poskytovatel dotace jej považuje za úspěšný.“

Od roku 1996 bylo do vodohospodářské infrastruktury ve správě VHS Turnov investováno už víc jak 4 miliardy Kč a v její obnově a rozvoji bude sdružení pokračovat i nadále. „Pokud se v budoucnu objeví další větší projekt, určitě s ČMZRB prokonzultujeme i možnost financování právě prostřednictvím Národního rozvojového fondu,“ uzavírá Milan Hejduk.

výstavba vodovodu na Mrklově na Benecku.

Článek ČMZRB podpoří obnovu a další rozvoj vodohospodářské sítě v Českém ráji a Krkonoších se nejdříve objevil na NRB.

Finanční zdroje EIB, které bude mít ČMZRB k dispozici, budou určeny nejen k výstavbě a modernizaci klíčové veřejné infrastruktury v ČR (včetně sociálních, kulturních a administrativních budov), ale též pro zlepšení environmentálních parametrů, resp. energetické efektivnosti veřejných budov, včetně zlepšení dopravní a zdravotnické infrastruktury.

Lilyana Pavlova, viceprezidentka EIB, která má na starosti operace v České republice, uvedla: „Pokračující udržitelný regionální rozvoj a kvalitní infrastruktura na krajské a regionální úrovni jsou klíčové pro zlepšení kvality života a podnikání našich občanů. Evropská investiční banka velmi ráda podpoří ČMZRB a poskytne financování jejího programu regionálního rozvoje, jelikož počítáme s následnými pozitivními dopady na lepší dopravní situaci, vyšší kvalitu komunálních služeb včetně zotavení ekonomiky z následků pandemie COVID-19. Jsme velmi vděčni za dobrou spolupráci s ČMZRB a za možnost přispět k hospodářskému a sociálnímu rozvoji České republiky.“

Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky k tomu dodává: „Současná poměrně turbulentní doba nám ukazuje, že stabilní a dlouhodobá podpora českých regionů napříč celou republikou je stále důležitější. Nově podepsaný úvěr EIB je vynikajícím příkladem realizace společného úsilí, vzešlého z již identifikovaných regionálních potřeb a efektivně přetaveného v konkrétní podpůrná opatření. Jsem potěšen příležitostí napomoci překonávání barier v rozvoji české infrastruktury o to víc, že se jedná o spolupráci s naším dlouhodobým a partnerem, kterým je skupina Evropské investiční banky.“

Článek ČMZRB investuje 5 mld. Kč do rozvoje veřejné infrastruktury ČR se nejdříve objevil na NRB.

Město nestaví jen samotnou halu, ale revitalizuje i část svého území poblíž centra. V blízkém okolí arény budou nové páteřní a další místní komunikace, chodníky a přístřešky MHD. Celkově by také mělo vzniknout až 1300 parkovacích míst. Ve spolupráci s Ředitelstvím silnic a dálnic se připravuje výstavba velkého městského okruhu v úseku Bauerova a Dopravní podnik města Brna pokračuje v rozšiřování a modernizaci smyčky Lipová a v projektu lanovky ke kampusu. Veletrhy Brno začínají v souvislosti s výstavbou haly a nového dopravního řešení v západní části areálu realizovat soubor staveb, mezi něž patří i tři nové vstupní brány.

Vizualizace multifunkční haly

Město průběžně také řeší financování výstavby haly, jež vyjde přibližně na 3,3 miliardy korun. Vedení města si plánuje vzít více než dvou miliardový úvěr. Respektive část si půjčí přímo město Brno, část městská společnost Arena Brno, která kvůli stavbě haly vznikla, a část Brněnské komunikace, jež mají na starost výstavbu parkoviště. „Už tři čtvrtě roku jednáme s Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a Národním rozvojových fondem o vhodném modelu financování,“ prozrazuje Markéta Vaňková, primátorka města Brna.

„Naše skupina se chce ve větší míře zaměřit na financování rozvoje infrastruktury. Multifunkční hala v Brně si klade za cíl zatraktivnit jihomoravskou metropoli, zpřístupnit sportovní a kulturní vyžití nejen svým občanům, ale také obyvatelům přilehlých regionů včetně Slovenska či Rakouska, a zároveň investovat do vybudování související infrastruktury. Intenzivně proto s městem jednáme o vhodném modelu financování, do něhož by se zapojila nejen banka, ale i Národní rozvojový fond a prostřednictvím něho i soukromí investoři,“ přibližuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB a dodává: „Multifunkční hala v Brně by tak mohla být jedním z prvních projektů, jež bude Národní rozvojový fond financovat.“

S financováním městu pomůže také Jihomoravský kraj a Národní sportovní agentura. „Minulý týden jsme měli společné jednání členů rady města a kraje, kde jsem potvrdil náš záměr podpořit přípravu a realizaci tohoto nadregionálního projektu částkou ve výši minimálně 200 milionů korun. Brno i jižní Morava objekt s odpovídající kapacitou, technickým zázemím a dopravním napojením určitě potřebuje a využije – nejen pro sport, ale i pro kulturu,“ říká hejtman Jihomoravského kraje Jan Grolich.

„Financování výstavby haly bude vícezdrojové, měla by se na něm podílet také Národní sportovní agentura. Jedním z důležitých dokumentů, které budeme přikládat k žádosti o dotaci, jakmile bude vypsán vhodný titul, musí být memorandum, kde bude spoluúčast kraje deklarována. Novému šéfovi Národní sportovní agentury, panu Neusserovi, jsme arénu, ale i další plánovaný rozvoj naší sportovní infrastruktury představili nedávno při jeho návštěvě Brna,“ sdělil radní města Brna Petr Kratochvíl, který má za vedení města spolu s primátorkou celý strategický projekt na starosti.

Multifunkční halu u brněnského výstaviště projektuje sdružení firem A PLUS, a. s., a Arch.Design, s. r. o. Zastavěná plocha objektu bude 16 698 m2, obestavěný prostor pak 475 000 m3. Na realizaci samotné výstavby arény a souvisejících investičních akcí se podílejí městské společnosti Brněnské komunikace, a. s., Veletrhy Brno, a. s., Dopravní podnik města Brna, a. s., Arena Brno, a. s. a Ředitelství silnic a dálnic ČR. Bližší informace o projektu najdete zde.

Článek Brno postaví multifunkční halu, s financováním by mohla pomoct i skupina ČMZRB se nejdříve objevil na NRB.

„Potřebovali jsme místo, kde se budou scházet občané, a zároveň místo pro obecní úřad. V současné době nemá obec pro tyto účely dostačující prostory,” vysvětluje důvody rekonstrukce Jiří Loukota, starosta Dalešic, a dodává: „Pro financování od ČMZRB jsme se rozhodli nejen kvůli výhodnější úrokové sazbě, ale i ostatním podmínkám.”

„Dalešice jsou další z řady obcí, kterým jsme během naší existence finančně pomohli s jejich projekty. Městům a obcím na území České republiky poskytuje naše banka dlouhodobě podporu ve formě zvýhodněného financování projektů zaměřených na zlepšení místní infrastruktury, životních podmínek či ochrany životního prostředí,” říká Jiří Jirásek, generální ředitel ČMZRB, a dodává: „Financování rozvoje infrastruktury je oblastí, na kterou se naše skupina chce v blízké budoucnosti zaměřit ve větší míře. S dalšími veřejnými zadavateli, kteří chtějí realizovat infrastrukturní projekty, jsme ve fázi posuzování jejich záměrů z hlediska návratnosti a tedy možnosti využití buď zdrojů banky, nebo Národního rozvojového fondu, či doporučení hledání jiné cesty financování. V tomto směru v současné době jednáme s Moravskoslezským krajem, který plánuje revitalizovat řadu svých brownfieldů, s městem Pardubice, jež se chce zaměřit na výstavbu parkovacích domů a domovů pro seniory, s Ministerstvem dopravy v souvislosti s výstavbou dálnice D35, nebo se Správou železnic, která plánuje propojit Letiště Václava Havla s centrem Prahy železnicí.”

Článek ČMZRB podpoří vznik komunitního centra v Dalešicích se nejdříve objevil na NRB.

„Naším hlavním úkolem bude identifikace vhodných projektů, které by mohly být financovány jinak než formou dotace,” nastiňuje průběh spolupráce generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda a dodává: „Hlavním úkolem je zavedení nových forem smluvních vztahů vedoucích k dlouhodobé odpovědnosti zhotovitelů za kvalitu, úspora veřejných rozpočtů a zapojení soukromých finančních prostředků do výstavby a údržby.”

Skupina ČMZRB následně vyhodnotí, pro jakou formu financování jsou projekty vhodné a navrhne optimální způsob financování, například formou PPP, juniorního financování nebo jinou vhodnou formou odpovídající danému projektu.

„Pilotním projektem bude propojení letiště s centrem Prahy železnicí, kdy naše banka bude posuzovat možnost financování formou PPP. Do budoucna je naším cílem se zaměřit na projekty financování infrastruktury pro vysokorychlostní železnice,” popisuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

Cílem spolupráce je pomoci tomuto veřejnému zadavateli s úvodní fází přípravy a realizace projektů, u kterých se počítá s využitím mimorozpočtového financování. ČMZRB bude zároveň poskytovat poradenství při výběru poradců pro realizaci vhodných projektů.

Článek ČMZRB a Správa železnic spolupracují na propojení letiště s centrem Prahy se nejdříve objevil na NRB.

Martin Bartyzal

Lenka Zíb Novotná je absolventkou Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Působila na odborných a posléze manažerských pozicích na kapitálovém trhu. Většinu svého profesního života byla spojena se skupinou ČSOB. Od roku 2008 do roku 2019 byla rovněž předsedkyní Legislativní sekce Asociace pro kapitálový trh. V lednu 2020 se stala členem projektového týmu v rámci ČMZRB, jehož hlavním úkolem bylo zřídit Národní rozvojový fond. Ve fondu odpovídá za oblast kontrolních funkcí a administrace. V současné době je také členkou představenstva ČMZRB investiční.

Lenka Zíb Novotná

Jan Barta vystudoval Matematicko-fyzikální fakultu Karlovy univerzity a a také postgraduálně finance a bankovnictví na Southwestern Graduate School of Banking v americkém Dallasu. Po studiích působil od roku 1993 23 let ve skupině ČSOB, a to na různých manažerských pozicích. Mj. byl členem vrcholného vedení společnosti ČSOB Asset Management, též jako předseda představenstva mezi lety 2012-2015. Podílel se jako jedna ze zakládajících osob na vzniku Asociace pro kapitálový trh, kde byl vedoucím sekce kolektivního investování. Od roku 2019 působí také jako člen představenstva ČMZRB investiční. V říjnu 2019 se stal vedoucím projektového týmu v rámci ČMZRB, jehož hlavním úkolem bylo zřídit Národní rozvojový fond. Ve fondu odpovídá za oblast financí, řízení rizik a vztahů s investory.

Jan Barta

Národní rozvojový fond získal v listopadu 2020 licenci České národní banky a vznikl k 1. únoru 2021 za účelem podpory veřejných i soukromých infrastrukturních projektů. Fond je dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jeho poradním orgánem je Národní investiční rada (NIR), která je složena ze zástupců investorů, jimiž jsou Česká spořitelna, ČSOB, Komerční banka a Unicredit Bank, tak státu. Předsedou NIRu byl zvolen Pavel Kysilka a jeho další členové jsou: Daniel Heler, Vazil Hudák, Petr Zahradník, Radek Špicar, Jitka Haubová, Miroslav Zámečník, Jan Troják a Aleš Barabas. Členy dozorčí rady fondu jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl.

Článek Martin Bartyzal povede Národní rozvojový fond se nejdříve objevil na NRB.

Součástí komplexního servisu, který ČMZRB v rámci programu ELENA poskytuje, je pomoc se samotnou analýzou projektu, v případě podnikatelů také zajištění energetického posudku a kompletace žádosti o bezúročné financování z programů Energ a Úspory energie, v případě obcí a dalších veřejných subjektů pomoc s přípravou projektu řešeného metodou EPC, s vytvořením zadávací dokumentace a zpracování žádosti o dotaci z Operačního programu Životního prostředí. A to vše pouze za desetinu potřebných nákladů.

Říct si, že bude stačit stažení vzorové smlouvy z internetu a že si vše připravíte sami, což se podle Vladimíra Sochora, specialisty pro EPC projekty v ČMZRB, děje zvláště ve veřejném sektoru, nemusí vyplatit. „Vybírat si sám firmu energetických služeb povede k tomu, že bude mít nad vámi navrch. Vždy by se měl u těchto typů projektů oslovovat poradce, který problematice rozumí, projekt kvalitně připraví a bude dobrým oponentem vůči dodavateli při vyjednávání o konečné podobě smlouvy,” vidí Sochor nejlepší řešení, jak váš vztah s dodavatelskou firmou vyrovnat.

Dotace vs. EPC
Obrátit se na odborníky se vyplatí i v případě, kdy se rozhodujete mezi dotací a energetickými službami se zárukou, které představují efektivní nástroj realizace úsporných opatření (EPC). Odborník poradí, jaké financování bude vzhledem k vašemu projektu výhodnější, případně navrhne vhodnou kombinaci obou. V současnosti se totiž právě EPC začínají stále častěji spojovat s dotačními programy, jako je Operační program Životního prostředí či Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, což s sebou přináší nejvýhodnější formu financování.

“Vždy je ale dobré začínat úvahou, co chci a co všechno bych mohl. Jaká všechna opatření by se dala realizovat,” radí Sochor. “EPC se většinou volí v případě technologických projektů, dotace těch s delší návratností. Propojování je vhodné u těch projektů, jejichž cílem je kompletní zhodnocení nemovitosti, tj. zaměření se na opatření realizovaná jak uvnitř objektu, tak i na jeho zevnějšku,” doplňuje.

Co se doby realizace takového projektu týká, tak je zapotřebí počítat s tím, že samotná příprava projektu včetně vysoutěžení realizační firmy trvá rok až rok a půl. Samotná doba trvání EPC projektu se pak běžně pohybuje mezi 8 až 12 lety.

Ideální pro firmy i municipality
Program ELENA, který nabízí úhradu až 90 % způsobilých výdajů na vybrané činnosti spojené s realizací projektu, je vhodný nejen pro podnikatele, ale i pro obce, města, kraje a další subjekty veřejné správy. Pomůže s přípravou EPC projektu, přípravou zadávacího řízení na realizační firmu (ESCO) nebo s přípravou povinných dokumentů pro žádost o dotaci z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP), resp. žádostí o bezúročné financování od ČMZRB.

Článek Program ELENA, to je snadnější cesta k úspornějším projektům se nejdříve objevil na NRB.

„Při komunikaci s městy, kraji a dalšími veřejnými subjekty v rámci aktivit naší dceřiné společnosti, Národního rozvojového fondu, se často setkáváme s velkým množstvím zajímavých infrastrukturních záměrů, které jsou v různé fázi připravenosti, ale ne vždy vhodné pro financování prostřednictvím návratné formy podpory, na kterou se specializujeme. Velmi proto vítáme nabídku agentury CzechInvest, že nám díky svým kontaktům a zkušenostem pomůže s výběrem vhodným projektů pro nedotační a mimorozpočtové financování,“ přibližuje spolupráci Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB.

„Naším hlavním úkolem bude pro ČMZRB vytipovat a doporučit k dalšímu posouzení infrastrukturní projekty, které budou vykazovat prvek návratnosti a bylo by vhodné u nich využít projektové financování nebo financování prostřednictvím PPP,“ přibližuje spolupráci Patrik Reichl, generální ředitel agentury CzechInvest, a dodává: „Budeme vycházet z dostupných zdrojů, jako je například Národní investiční plán, využijeme ale také vlastních kontaktů, které jsme nasbírali dlouhodobým působením naší agentury v jednotlivých regionech ČR.“

Ze spolupráce obou státních institucí budou těžit nejen kraje a města, ale také další veřejné a soukromé subjekty, které tak mohou získat zdarma konzultace a poradenství jak při přípravě svých infrastrukturních záměrů, tak i následně při výběru realizátorů a nejvhodnějšího způsobu financování.

Článek ČMZRB a CzechInvest spolupracují při přípravě infrastrukturních projektů se nejdříve objevil na NRB.

„Pavel Kysilka má mnoholeté zkušenosti z oblasti vrcholného bankovního managementu. Působil například jako viceguvernér České národní banky, generální ředitel České spořitelny, stál u zrodu naší banky a v současné době je členem naší dozorčí rady. Pevně věřím, že se společnými silami podaří vybrat a následně profinancovat projekty, které na jedné strany budou přínosné pro rozvoj naší země a na straně druhé motivují další investory k podílení se na financování infrastruktury České republiky,“ uvádí Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky, která je mateřskou společností NRF.

„Na prvním zasedání NIRu jsme kromě formálních záležitostí řešili i několik předložených projektů, do kterých by fond mohl investovat. Jednalo se například o projekty z oblasti dopravní infrastruktury, sociální oblasti, nebo také z oblasti sportu a kultury. Přestože v současné době nemohu říct bližší informace, očekávám, že k prvním investicím fondu by mohlo dojít již v horizontu několika měsíců,“ uvádí Pavel Kysilka.

Národní rozvojový fond SICAV získal v listopadu 2020 licenci České národní banky a vznikl k 1. únoru 2021 za účelem podpory veřejných i soukromých infrastrukturních projektů. Banky zapojené do příprav NRF přislíbily investovat do projektů podpořených fondem až 7 miliard korun, jež by měly přilákat další finanční zdroje. V první fázi by tak mohly být podpořeny projekty ve výši až 35 miliard korun. Národní rozvojový fond je dceřinou společností Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Článek Pavel Kysilka zvolen předsedou Národní investiční rady se nejdříve objevil na NRB.

Krajům, městům, obcím a dalším institucím veřejného sektoru ČMZRB v rámci projektu ELENA nabídne vypracování analýzy vhodnosti pro energeticky úsporné projekty EPC, přípravu zadávací dokumentace pro veřejnou zakázku na poskytovatele energetických služeb se zaručeným výsledkem, který projekt zrealizuje a zajistí  přípravu podkladů pro případné podání žádosti o dotaci z Operačního programu Životního prostředí. „Jen náklady spojené s přípravnou takového projektu se mohou vyšplhat na částky kolem milionu korun. Pokud se municipality rozhodnou využít našich služeb, tyto náklady jim klesnou na desetinu. Vedle toho jim ubyde administrativy, což může být také významná pomoc,“ uvádí Jiří Jirásek.

ČMZRB bude poskytovat poradenství prostřednictvím vysoutěžených energetických poradců a EPC konzultantů. Pokud se bude jednat o projekty menšího rozsahu, tak využije svých vlastních odborníků. V současné době byla podepsána smlouva o přípravě dokumentace pro výběr poradců, kteří budou pomáhat s přípravou energeticky úsporných projektů. K samotnému spuštění projektu pak dojde na jaře letošního roku. Pokud by však zájemci chtěli konzultovat své projekty již nyní, mohou se obrátit na tým ELENA ČMZRB (kontakt pro podnikatele zde, kontakt pro municipality zde).

ELENA je projekt, jehož cílem je nabídnout komplexní servis při přípravě energeticky úsporných projektů a tím zvýšit investování do úspor energie. ČMZRB při tom využije prostředky EIB, které se jí na tento účel podařilo získat. Podpora z projektu ELENA tedy není běžnou veřejnou podporou a nevztahují se na ní limity de minimis.

Článek ČMZRB pomůže firmám i městům s energeticky úspornými projekty se nejdříve objevil na NRB.

„ČMZRB jako národní rozvojová banka České republiky, jejíž dceřinou společností je Národní rozvojový fond, tak rozšiřuje své pole působnosti o oblast infrastrukturních projektů. Tyto projekty, které jsou realizovány ve veřejném zájmu, financuje a zároveň poradensky pomáhá zadavatelům s jejich vznikem. To zahrnuje zejména posouzení finanční proveditelnosti, volbu finanční struktury vhodných zdrojů financování i pomoc s procesem přípravy a realizace,“ přibližuje Jiří Jirásek, předseda představenstva a generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky.

Vedle přípravy tohoto projektu skupina ČMZRB také posuzuje infrastrukturní projekty města Pardubice a Moravskoslezského kraje, s nimiž v uplynulých dvou měsících uzavřela memoranda o spolupráci.

Článek Skupina ČMZRB pomáhá s přípravou dálnice D35 se nejdříve objevil na NRB.

ČMZRB se dlouhodobě věnuje podpoře podnikatelského sektoru a plánuje významně rozšířit rozsah svých aktivit i v oblasti financování veřejné infrastruktury. „Od spolupráce s ČMZRB si slibujeme pomoc při financování rozvojových investičních aktivit veřejných i soukromých subjektů našeho regionu, a to jak prostřednictvím standardních finančních nástrojů, tak i vývojem nových programů, které budou reagovat na specifické potřeby našeho kraje. Jednou z možností je také využití fungujícího Programu Jessica,“ upřesnil náměstek hejtmana pro finance a investice Jaroslav Kania.

Výsledkem spolupráce mezi skupinou ČMZRB a Moravskoslezským krajem bude v první fázi vytipování vhodných projektů, ve druhé pak jejich samotné financování. „S ohledem na potřeby kraje očekáváme, že klíčovou roli při financování investic bude sehrávat Mechanismus pro spravedlivou transformaci, jež je součástí investičního plánu pro udržitelnou Evropu a má pomoci regionům s přechodem na čistou ekonomiku. Naše banka se spolu s Národním rozvojovým fondem na realizaci těchto investic může podílet jak formou úvěrů či záruk na krajské spolufinancování dotačních projektů, tak na bankovní financování návratných investic v rámci evropského investičního programu Invest EU,“ přiblížil možnosti financování předseda představenstva a generální ředitel ČMZRB Jiří Jirásek.

Mechanismus pro spravedlivou transformaci vznikl na popud Evropské komise s cílem řešit sociální a hospodářské důsledky dosažení klimaticky neutrální Evropy pro uhelné regiony.

Bližší informace na: https://www.msk.cz/cs/temata/cestovni_ruch/spravedliva-transformace-kraje-2617/

Článek ČMZRB podpoří transformační projekty Moravskoslezského kraje se nejdříve objevil na NRB.

„Projekt, jehož první etapa se nám společně s partnery podařila uzavřít podáním žádosti o povolení k činnosti fondu na Českou národní banku, osobně chápu jako veliký úspěch efektivního propojení veřejné a soukromé sféry a nalezení společných cílů, aniž by kdokoliv ze zapojených subjektů cokoliv ztrácel ze svého specifického postavení a poslání,“ řekl místopředseda vlády Karel Havlíček. „Konečně budeme moci předvést, že lze realizovat projekty se zapojením soukromého a státního kapitálu rychle a efektivně i u nás v České republice stejně tak, jak je tomu u našich západních sousedů,“ dodal Karel Havlíček.

NRF bude poskytovat rizikovější vrstvy financování vybraných projektů, zejména v oblasti infrastruktury. Bude financovat část projektových nákladů a především pomocí podřízeného charakteru jeho finanční účasti bude schopen mobilizovat další soukromé zdroje. NRF bude finanční instituce zřízena podle českého práva, regulovaná Českou národní bankou a fungující na základě principu návratnosti investovaných prostředků shromažďovaných od soukromých investorů. V zahraničí jsou takové finanční nástroje a produkty běžné stejně jako infrastrukturní fondy, v Česku jde však o novinku. NRF tak umožní z pohledu ostatních věřitelů redukovat finanční rizika při současném zvýšení zájmu soukromých investorů.

Vrcholným orgánem NRF bude tříčlenné představenstvo, jež je navrženo v tomto složení: Jan Barta, Filip Drapák a Lenka Zíb Novotná. Všichni tři kandidáti na pozici členů představenstva disponují rozsáhlými znalostmi a dlouholetými zkušenostmi v oblasti investic nebo projektového financování a mají tak jako tým možnost připravit investiční produkty podle aktuálních požadavků. Dozorčí orgán Fondu bude složen z renomovaných a zkušených představitelů finančního trhu jakými jsou Jiří Kunert, Marek Ditz a Petr Kratochvíl. Vrcholným poradním orgánem NRF bude Národní investiční rada, která bude složena z osobností zastupujících jak investory, tak stát, a to v tomto složení: 4 zástupci investorů, 4 zástupci z řad státu a jeden nezávislý kandidát. Národní investiční rada se bude vyjadřovat k zásadním strategickým otázkám týkající se investiční činnosti Fondu, jako jsou například stanoviska k investičním strategiím jednotlivých zřizovaných podfondů.

Navrhovaní členové představenstva NRF:

Jan Barta
Jan Barta je absolvent Matematicko-fyzikální fakulty UK, držitel makléřské licence, absolvent programu Graduate School of Banking, USA. V letech 2002 – 2016 byl členem, předsedou představenstva a generálním ředitelem ČSOB investiční společnosti. Byl odpovědný za řízení představenstva, vztahy s mateřskou společností a dalšími členy skupiny, za řízení společnosti, správu aktiv a podílových fondů ve skupině ČSOB, obchod, rozvoj obchodu a produktů, investiční výzkum. Vytvořil koncept finančního poradenství pro klienty ČSOB, nastavil a realizoval strategii prodeje investičních produktů v ČR, pod jeho vedením ČSOB získala 34% podíl na trhu podílových fondů. Pod jeho vedením společnost zvládla zásadní kritické momenty na finančním trhu, především krizi v roce 2008. Od roku 2017 působí jako nezávislý poradce pro finanční instituce týkající se zásadních rozvojových projektů.

Filip Drapák
Filip Drapák je absolvent Vysoké školy ekonomické. Od roku 1994 působil ve finančním sektoru se zaměřením na investice do firem a strategických projektů v rámci projektů akvizic strategických podílů ve firmách, fúzí a zajištění vhodného financování. V letech 2002 – 2007 působil pro veřejnou sféru v oblastech správy a privatizace státních podniků a účastí (Fond národního majetku), zastupoval stát v orgánech státem vlastněných podniků a působil jako výkonný ředitel PPP Centrum a.s. Od roku 2007 působí pro Světovou banku a její organizaci International Finance Corporation jako expert v oblastech PPP projektů, kde pomáhá v cílových zemích Světové banky metodicky zvládat PPP projekty a osvojovat si schopnosti jejich samostatného zvládnutí. V řadě zemí se podílel na expertní a řídící podpoře konkrétních PPP projektů jak v přípravné, tak realizační fázi.

Lenka Zíb Novotná
Lenka Zíb Novotná je absolventka Právnické fakulty UK. Ve skupině ČSOB působila od roku 2004, nejprve v ČSOB bance a od roku 2006 v ČSOB investiční společnosti. Působila jako seniorní manažer v oblasti risk managementu, právní a compliance. Má expertní vhled do všech prvků zabezpečení obezřetné činnosti obhospodařovatele a administrátora investičních fondů. V letech 2008 – 2019 působila jako vedoucí legislativní a právní sekce profesní asociace AKAT ČR (Asociace pro kapitálový trh České republiky).

Související články:
18. 01. 2020: Zdravotnictví potřebuje investice. Pomoci může soukromý sektor skrz Národní rozvojový fond
19. 09. 2019: Založíme Národní rozvojový fond a podpoříme rozvoj infrastruktury
28. 06. 2019: ČMZRB založí Národní rozvojový fond

Článek ČMZRB předložila ČNB žádost o povolení k činnosti Národního rozvojového fondu se nejdříve objevil na NRB.

Investice jsou potřeba v řadě oblastí, od přístrojové techniky přes modernizaci budov až po energetické úspory. Právě ty jsou podle ministra zdravotnictví pro nemocnice klíčové, ať již jde o zateplení, nová okna či výměnu topení. Jednou z hlavních priorit ministerstva bude pro další programovací období 2021 – 2027 i rozvoj koncepce urgentních příjmů.

Musí se změnit přístup k financování projektů
Zdravotnictví nutně potřebuje peníze. K těm by mohl pomoci soukromý sektor, ale i změna pohledu na získávání finančních prostředků pro veřejné projekty. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je nutná celková změna v přístupu k financování projektů ve zdravotnictví. „V současnosti, když chce stát do něčeho investovat, tak se podívá kolik má peněz v rozpočtu a k tomu přidá peníze ze strukturálních fondů. My na to ale musíme jít opačně. Napřed se musíme podívat, co jsme účelově schopni zafinancovat z cizích zdrojů, protože ty jsou do určité míry dost jasně směřovány, například evropské strukturální fondy, poté se musíme podívat účelově, co jsme schopni zafinancovat ve spolupráci s privátním sektorem, protože i on si dost jasně řekne, do čeho chce investovat a zbytek se může financovat ze státního rozpočtu,“ říká Karel Havlíček a dodává: „Musíme si začít zvykat na to, že budeme muset do dlouhodobých investic i toho sociálnějšího charakteru umět pouštět privátní zdroje.“ V Evropě je přitom standardem financovat tyto typy projektů s využitím soukromých investic.

Pomoct může Národní rozvojový fond
Právě proto je v přípravě  Národní rozvojový fond, který bude dceřinou společností Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou (ČMZRB). Ten bude sloužit jako zdroj pro financování projektů nejen ve zdravotnictví, ale i v jiných oblastech veřejného sektoru. Fond bude spravovat peníze od soukromých investorů, kterými jsou v současnosti čtyři české největší banky – ČSOB, Česká spořitelna, Komerční banka a Unicredit Bank (bližší informace k podpisu memoranda o založení NRF najdete zde). Ty se zavázaly do fondu vložit sedm miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu ovšem předpokládá zapojení dalších soukromých subjektů. Podle předsedy ČMZRB Jiřího Jiráska je Národní rozvojový fond cestou, jak posunout infrastrukturu, ať již dopravní či zdravotní, nahoru, a přiblížit se více zemím Evropské unie. „Národní rozvojový fond není něčím, co by mělo nahrazovat státní rozpočet nebo evropské fondy, ale je to něco, co by je mělo doplňovat a mělo by umožnit najít další zdroje, které tady nejsou,“ říká Jiří Jirásek. Ačkoliv se s podobnými projekty můžeme setkat v jiných evropských zemích, Česká republika zatím v této oblasti zkušenosti nemá.  „Problém nebude získat peníze, ale připravit projekty, které umožní právě tuto formu investování. To v České republice stále ještě neumíme a musíme se naučit to dělat,“ upozorňuje v závěru Jiří Jirásek.

Článek Zdravotnictví potřebuje investice. Pomoci může soukromý sektor skrz NRF se nejdříve objevil na NRB.

Článek Přinášíme bližší informace k Národnímu rozvojovému fondu se nejdříve objevil na NRB.